close search

literatura

Dvacátá léta v Kyjevě

Město Valerjana Pidmohylného

Alexej Sevruk/#11/2020
literatura

Na dvorku – sloupky psané na vodu

Petr Borkovec/#11/2020
literatura

Návrat do člověka

Dvě podoby hrdinství Karla Hiršla

Nina Hřídelová/#11/2020
literatura

Úskalí historizujících komiksů

Článek II. mezi invencí a didaktickým klišé

Čeněk Pýcha,Barbora Pýchová/#11/2020
literatura

Knedlíci, velryby a vesmír

Bláznivé komiksové dobrodružství Craiga Thompsona

Jiří G. Růžička/#11/2020
literatura

V srdci karantény – literární zápisník

Jan Štolba/#11/2020
literatura

Tobě, nejmilejší Slovensko!

Lukáš Prokop/#11/2020
literatura

Zoufání nikdy nebylo tak vtipné

Josef Řídký/#11/2020
literatura

Na cestě za mrtvým otcem

Mirella Bentivoglio/#11/2020
báseň čísla/literatura

film

Bitva o planetu lidí

Martin Šrajer/#11/2020
film

Dokubajka s medovou pachutí

Petra Chaloupková/#11/2020
film

Dobré špatné vychování

Daniel Krátký/#11/2020
film

I na vesmír občas padne smutek

Jarmila Křenková/#11/2020
film

umění

Loretta Fahrenholz

Lucie Rosenfeldová,Marie Lukáčová/#11/2020
galerie/umění

Umění odboje

Antifašistická tvorba první poloviny minulého století

Pavel Karous/#11/2020
umění

hudba

Za Florianem Schneiderem: napříč Evropou a po železnici – hudební zápisník

Michal Špína/#11/2020
hudba

Třetí bytost

Od industriální hudby k pandrogenii

Genesis Breyer P-orridge/#11/2020
hudba

společnost

Odpojené Chvaletice – ultimátum

Barbora Bakošová/#11/2020
odpor/společnost

Martyr odboje

Fučíkovské mýty

Vojtěch Čurda/#11/2020
odpor/společnost

Minulost byla vymazána

Postpravda druhé světové války ve střední a východní Evropě

Vlasta Kynclová/#11/2020
společnost

Mimo pátou kolonu

Německý antifašismus v Československu

Jakub Vrba/#11/2020
společnost

Křesťan a socialista

O filosofickém myšlení Ladislava Hejdánka

Roman Kanda/#11/2020
společnost

Pláž adolescentního liberalismu

Nová kniha sociologa Jana Kellera

Vojtěch Ondráček/#11/2020
společnost

par avion

Z německého tisku vybral Martin Teplý

#11/2020
společnost/zahraničí

Federalismus po italsku

Pandemie mezi centrální vládou a regiony

Jakub Horňáček/#11/2020
společnost/zahraničí

Beze studu

Lukáš Rychetský/#11/2020
komentář/společnost

různé

Sec_ & Tricatiempo: La Tana

Patrik Pelikán/#11/2020
minirecenze/různé

Alejandro Jodorowsky: Tanec reality

Petr Šmíd/#11/2020
minirecenze/různé

minirecenze

#11/2020
minirecenze/různé

Překonávat vlastní nelidskost

S Alenou Wagnerovou o odboji, socialismu a emancipaci

Matěj Metelec/#11/2020
rozhovor/různé

Třídění na hrdiny a zrádce

O schematičnosti výkladů protinacistického odboje

Jan Hamerský/#11/2020
esej/různé

Dějiny násilí

Hledání hranic lidskosti

Matěj Metelec/#11/2020
recenze čísla/různé

Eskalátor

Zatímco jinde stačilo před hospody nebo kavárny postavit pár stolků a židlí, v historickém centru Prahy otevření restauračních zahrádek 11. května vyvolalo čilý stavební ruch. Malé náměstí na Starém Městě pražském pokryla mohutná pódia, zeleň v květináčích, pravidelně rozmístěné koule osvětlení a masivní slunečníky – to vše je zárukou toho, že si budete moci dát pivo za sto dvacet korun bez přílišného kontaktu s náhodnými kolemjdoucími. Za tu cenu koneckonců máte nárok na trochu soukromí. Turistů ale letos podle všeho moc nebude, a tak je otázka, kdo a v jakém počtu bude na těchto bytelně zbudovaných záborech veřejného prostoru hřadovat.

„V Petrkově je vše a navždy ztraceno,“ rozplamenil se v anketě Respektu o tom, zda by stát měl koupit od dědiců známý Reynkův zámeček, spisovatel Václav Vokolek. A ke své bojovné lamentaci přizval literárního editora Jana Šulce, podle nějž „je to tak příšerné“, že ho „z toho mrazí už dva dny“ – nejradši by tam prý zřídil „bordel“. Uražené krasoduchy ovšem neranil bídný stav rozlehlé nemovitosti, která je nyní na prodej, protože její správa není v silách běžného člověka. Nažhavila je skutečnost, že Reynkovi dědicové interiéry venkovského sídla uzpůsobili – obyčejnému rodinnému životu. Na fotkách v katalogu realitní kanceláře skutečně

Nejvzývanější bůh současného urbanismu má jméno „město krátkých vzdáleností“. „Nákupy, práci, zábavu, vše pořídíte v klidu do patnácti minut, aby bylo město přívětivé pro lidi,“ vysvětlují zaníceně urbanisté. „Takové Vinohrady mít všude,“ zasní se architekti. Jdu se tedy projít po Korunní a místo původních obchodů se nemůžu dopočítat ekodesignových showroomů. Cestou k Českému rozhlasu mám možnost nechat se ostříhat v pěti barbershopech. A centrum proměnila pandemie už v úplné město duchů. Jedu radši domů. Vystoupím na Strašnické a na pěti stech metrech k domovu míjím dvě pekárny, tři drogerie, hodinářství, papírnictví, dvě řeznictví, domácí potřeby, kadeřnictví, optiku, lékárnu, asi patery

Strip