Dopisy mezi dvěma dvojicemi, Bohumilou Grögerovou a Josefem Hiršalem (který ovšem nikdy neopustil svou ženu Anitu) a Jiřím a Bělou Kolářovými, jsou překvapivě civilní zprávy blízkým o tom, co se důležitého událo mezi Prahou a Západem. Objevují se v nich reflexe aktuálního, zejména kulturního …

V úryvku z románu mexické spisovatelky Fernandy Melchor se otevírá svět mexického venkova, který je plný pověr a nepochopitelných úkazů. Je vykreslen bez příkras i magickorealistických klišé, jako prostředí, v němž vládne bída, násilí a jazyk společenského dna.

Krátké povídky Báry Bažantové vykreslují v atmosféře „marasmu, sociální i ekologický katastrofy“ portréty lidí, kteří se vymykají šosáckým představám o „slušných“ lidech. Popisují každodenní i vypjaté momenty ze životů blízko okraje, které plynou nespoutaně a plně, ale …

Námětem loňského románu spisovatelky Evy Vežnavec Pro co si jdeš, vlku? jsou osudy jedné běloruské rodiny ve 20. století. Hlavní hrdinka rekonstruuje vyprávění své babičky, na jejíž pohřeb přijíždí ze zahraničí. Úryvek se týká porevoluční doby mezi lety 1918 a 1922.

Běloruská překladatelka Volha Kalacká byla 24. března 2021 odsouzena ke dvěma rokům domácího vězení za napadení režimního televizního propagandisty Ryhora Azaronka. Ve vyšetřovací vazbě strávila přes dva měsíce a pořizovala si tam deníkové záznamy.

V nových povídkách Petra Šmída se dočtete o bizarním útěku ze světa, v němž se komunikace udržuje citáty z literárních děl a vzájemným prověřováním znalostí, a o všedních i děsivě rozverných zážitcích jediného obyvatele vesnice Vidim, který nakonec nachází smysl života.

Autobiografický román Ulita syrského spisovatele Mustafy Chalífy (více o něm na straně 6) je jedním z nejvýznamnějších literárních zpracování brutálních praktik režimu syrského prezidenta Háfize al­-Asada. Tísnivé svědectví o věznění mezi lety 1982 a 1994 ukazuje odvrácenou stránku lidství.

Malí bohové Ondřeje Buddeuse jsou lexikonem bytostí, jejichž existence si můžeme udiveně všímat během nečekaně intenzivního pobývání mezi čtyřmi stěnami v lockdownu. Setkáváme se tu s různými vírami, pozapomenutými božstvy a génii, jimž jsou vlastní jemné nuance, drobné vychýlení …

Hrdinou románu B­-52 ukrajinského spisovatele Anatolije Dnistrového je potomek ukrajinských Němců Miroslav Schäfer, úspěšný ekonom zaměstnaný v korporátní firmě. Zároveň má literární ambice a rád by se soustředil výhradně na psaní divadelních her. Kde leží hranice mezi uvážlivým a spokojeným …

Před padesáti lety, 28. ledna 1971, zemřel ve švýcarském exilu polský spisovatel, esejista a etnolog Stanisław Vincenz, „haličský Homér“, který se rozhodl zachytit starobylé huculské tradice, jež převálcovalo až 20. století – změny hranic, válka a cílené, Stalinem organizované …