S germanistikou a knižní redaktorkou Evou Markvartovou jsme hovořili o kejklířských schopnostech Daniely Hodrové, o radostných setkáních i trýznivém odcházení. Smiřují nás chtonická vyprávění se smrtí? A je v zásvětí místo pro smích?

Roger Griffin je přední světový odborník v oboru komparativních studií fašismu. Povídali jsme si o devalvaci tohoto pojmu, který se dnes užívá převážně ahistoricky, o roli teorie totalitarismu a také o tom, jakým způsobem mluvit o současné krajní pravici. Proč je důležité označení „iliberální …

V kulturních institucích napříč Slovenskem probíhá stávková pohotovost a tlak na ministerstvo kultury se postupně zvyšuje. O tom, jak se zorganizovala platforma Otvorená Kultúra! a jaké jsou podmínky takzvaného Kulturného štrajku, jsme hovořili s Ivanou Rumanovou a Máriou Beňačkovou Riškovou.

Kritikou oceňovaná kniha Srdcovka patří k nejvýraznějším tuzemským komiksovým autobiografiím. S její autorkou Štěpánkou Jislovou jsme mluvili o proměnách komiksového trhu, o superhrdinech nebo o tom, proč nemá ráda pojem autofikce. Dozvíte se také, jak to, že u nás všichni kreslí s tikem v oku.

Vysokoškolská pedagožka a socioložka Iva Baslarová už šestým rokem pořádá bez jakékoli institucionální podpory letní tábor pro sociálně znevýhodněné děti, které jsou pro systém tak trochu neviditelné. Jakým překážkám čelí ve škole i na ulici a jaké běžné zážitky těmto dětem v životě chybějí?

Maďarské socioložky a politoložky, která se zabývá ideologiemi současné levice i pravice, jsme se zeptali, proč levice rozvíjející politiku identity není dostatečně přesvědčivá pro elektorát, který tradičně oslovovala. Hovořili jsme také o problematičnosti dočasných spojenectví nebo o střetu …

Většina lidí si svobodu spojuje s neomezeným časem a prostorem, německá filosofka Eva von Redecker však staví tuto představu na hlavu. V nové knize Bleibefreiheit i česky vydané Revoluci pro život navrhuje alternativní podoby svobody, vlastnických struktur společnosti i vztahu ke smrti.

Překladatelky Pána prstenů jsme se zeptali, za jakých okolností její překlad vznikal a co považuje za největší výzvy tolkienovského jazyka. Vysvětlila nám, proč se na ni kolegové za práci na fantastice dívali skrz prsty a že označení „vysoká literatura“ je už jen projevem snobismu.

S překladatelkou a germanistkou Věrou Koubovou jsme mluvili o „dobrodružstvích vyprovokovaných jazykem“ i o Kafkově smíchu a básnivosti. Mimo jiné jsme se zeptali, zda se dá vstoupit do stop všudypřítomného pražského chodce a jak k mytizovanému autorovi přistupuje popkultura.

Se spisovatelem a bývalým revolucionářem jsme hovořili o důvodech jeho emigrace, aktuální politické situaci v Nikaragui i jeho sandinistickém mládí. Došlo i na faktickou likvidaci kultury v současném diktátorském režimu nebo na to, proč dal před psaním poezie přednost próze.