Sociolog Jiří Vinopal se už od roku 2004 věnuje analýzám role hospod a piva v české společnosti a na základě svých výzkumů tvrdí, že to se zánikem české hospody zatím nebude horké. Stihli jsme probrat i fenomén sídlištních hospod, přesvědčení o výlučnosti českých výčepů i situaci na vesnicích …

Prasynovce Vladimira Vladimiroviče Nabokova jsme se zeptali, zdali v rodinné tradici existovalo něco na způsob spisovatelova kultu a jaký má on sám vztah k dílům významného prozaika. Mluvili jsme i o tom, proč nikdy nečetl Lolitu a proč musí být Nabokovův překladatel pravý „nabokoved“.

Erri De Luca patří k nejznámějším žijícím italským spisovatelům. Byl revolučním aktivistou v organizaci Lotta Continua, zedníkem, dělníkem, řidičem kamionů, které vozily humanitární pomoc do obleženého Sarajeva. Hovořili jsme o vztahu spisovného jazyka a dialektu, vyčerpanosti revoluce a uprchlické …

Jana Macheje a Jana Doležala, kteří od roku 2012 vydali 28 titulů především z oblasti argentinské a jihoslovanské prózy – a většinu z nich rovněž přeložili –, jsme se zeptali, jak malí nakladatelé bojují s financemi, podle čeho vybírají své knihy a jak lze poznat skutečnou literaturu.

Jaké to je, být historikem ve východní Evropě? Předního ukrajinského odborníka jsme se ptali na oficiální historickou politiku Ukrajiny, na ideologické zkreslování dějin i na to, jak hodnotí vývoj své země v posledních, válečných letech.

Na konci ledna navštívil Prahu ředitel nedávno založeného Ukrajinského institutu. Mluvili jsme s ním o tom, v čem spatřuje hlavní úkoly nové instituce, jakým problémům musí čelit a jak hodlá prezentovat ukrajinskou kulturu v zahraničí.

U příležitosti českého vydání románu Fyzika smutku u nás i ve světě nejpřekládanějšího porevolučního bulharského spisovatele jsme hovořili nejen o tomto díle, „po jehož přečtení se chce žít“, ale i o cestování, univerzálních hodnotách a provinční izolovanosti.

Britského teoretika literatury, který se zabývá současnou spekulativní fikcí, jsme se mimo jiné zeptali, jaký je vztah utopické radikální imaginace k systémové kritice. Mluvili jsme také o potřebnosti radikální utopické praxe a sociálnědemokratického zeleného hnutí.

Se spisovatelkou a editorkou výborů nové odnože sci­-fi­ literatury – solarpunku, který utopicky zobrazuje budoucnost bez fosilních paliv – jsme hovořili o tom, co dělat s paralýzou, kterou zažíváme tváří v tvář klimatické změně, jakou moc má literatura a proč je třeba dávat …

Člena básnické skupiny Fantasía jsme se zeptali, zdali lze očekávat nějaký zlom ve výrazových prostředcích poezie. Mluvili jsme i o tom, čím dokáže básnická tvorba čtenářem citově pohnout, proč ji nelze redukovat na vytištěná písmenka a proč je předpokladem dobré básně odnaučit se psát.