Výbor publicistických textů Aleny Wagnerové z let 1965 až 2018 ohledává řadu slepých míst československých dějin se zvláštní pozorností k bolestným reáliím česko­-německých vztahů. Především ale oživuje paměť spojenou s místy a lidmi, na něž by se jinak mohlo zapomenout.

Kniha Václava Sixty je prvním českým knižním příspěvkem k teorii biografie, který reflektuje rostoucí oblibu tohoto žánru mezi profesionálními historiky. Životopisné psaní zkoumá na několika nedávných příkladech, jež vzbudily širší zájem, a na jejich ohlasech u odborné i laické veřejnosti.

Pokud v současnosti někdo ve francouzské literatuře používá třídní optiku, je to bezesporu Édouard Louis. Mladý spisovatel je navíc výrazným mediálním hlasem, který navazuje na dlouhou tradici francouzských veřejných intelektuálů. Nevyhýbá se přitom ani tématu násilí.

Expozice v Náprstkově muzeu věnovaná zřejmě nejznámějšímu českému cestovateli Emilu Holubovi i její doprovodná publikace vyvolaly řadu kritických reakcí. Zřejmě i proto, že vůči Holubovi neváhají uplatňovat současnou dekolonizační kritiku. Takový postup však vůbec není od věci.

Reprezentativní publikace Podnik s nejistým koncem není prvním knižním rozhovorem s Petrem Pithartem – a ani nejlepším. Novinářka Andrea Procházková je silná v otázkách na dění z posledních let, ale při otevíraní minulosti českého expremiéra sklouzává k jednorozměrnému inkvizitorství.

Český překlad životopisu Josipa Broze Tita od Jože Pirjevce je přehledem politických dějin Jugoslávie, ale fenomén jejího vůdce objasňuje jen zčásti. Přesto osvětluje mnohé momenty, bez jejichž znalosti lze jen stěží přemýšlet nad dějinami někdejšího multietnického státu a jeho verzí socialismu.

V roce 2014 ho zajali a mučili Ruskem podporovaní separatisté, když pro CNN pokrýval sestřelení letu MH17. Dnes ukrajinský fotoreportér Anton Skyba učí novináře a novinářky, jak pracovat ve válečných podmínkách, a prosazuje transparentní přístup ukrajinských úřadů k mediálním profesionálům.

Málokteré beletristické dílo posloužilo věci antikomunismu tak jako román Devatenáct set osmdesát čtyři. George Orwell se ovšem nadšeného přijetí, kterého se mu dostalo od konzervativního tábora, už nedočkal, takže se můžeme jen dohadovat, jak by na ně reagoval. Skutečností zůstává, že byl …

Oba proslulí odpůrci totalitarismů – Arthur Koestler i George Orwell – se zúčastnili španělské občanské války. Zatímco první strávil většinu času ve vězení na vzbouřeneckém území, druhý bojoval na frontě jako člen dělnické milice. Oba jen o vlásek unikli smrti.

Fenoménem místní nejužívanější ilegální drogy se donedávna nezabývala žádná ucelená práce. Apolena Rychlíková a Pavel Šplíchal v knize Piko vsadili na publicistický, reportážní přístup. Pervitin představují především optikou uživatelů, kteří s ním sice mají největší zkušenosti, ale na jejich …