Kniha Pavla Balouna „Metla našeho venkova!“ ukazuje, že první a druhá republika nebyly zdaleka tak civilizovaným zřízením, jak se domníváme – konkrétně ve vztahu k romské populaci. Analýza protiromských represí „masarykovského“ státu představuje v mnoha ohledech …

Myšlenka, že lidé jsou od přírody dobří, není nijak nová – stejně jako ta, že jsme předurčeni k soutěžení a válčení. Nizozemský historik Rutger Bregman ve svých „dějinách naděje“ zaujal vyhraněně optimistický postoj. Spornost jeho tezí přitom vychází z přehnaného důrazu na …

Americký historik Gary B. Cohen se věnuje středoevropskému prostoru v éře dlouhého 19. století. Práce o rakousko­-uherském vzdělávání obsahuje důkladné rozbory populační statistiky a výukových osnov, ale nezapomíná ani na každodennost studentů a vyučujících.

Srbsko­-americký ekonom Branko Milanović ve své knize Nic než kapitalismus rozlišuje tři vývojové fáze kapitalismu a detailní pozornost věnuje tomu současnému, který nazývá „liberálně meritokratický“. Pečlivě přitom analyzuje stávající mocenské struktury, které reprodukují systém …

Spory o podobu a činnost Ústavu pro studium totalitních režimů byly v minulosti často prezentovány jako střety rozdílných vědeckých přístupů. Stejně je tomu v případě současných debat. Z výstupů aktuálního vedení paměťové instituce ale vyplývá, že používá metody, které jdou daleko za hranice …

S nedávno odvolaným vedoucím oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů jsme probrali rozdíly v didaktických přístupech výuky dějepisu i výstupy týmu, který vedl. Mluvili jsme i o tom, proč by měly paměťové instituce zkoumat potřeby současné společnosti.

Ústav pro studium totalitních režimů vznikl proto, aby se česká společnost mohla konečně tím správným způsobem vyrovnat s minulostí. U jeho zrodu stáli historici a paměťoví aktivisté, kteří byli ve střetu s akademickou historiografií, a tuto pečeť ústav nese dodnes.

Co znamená vyrábět tištěné ziny po dovršení digitální revoluce? A kde najít teorii, která by popsala současnou situaci a zároveň uchovala něco z radikálnosti média, které náleží 20. století? Kniha Miloše Hrocha Vystřihni – nalep se při sledování současných subkulturních tiskovin ubírá …

S historičkou Danielou Tinkovou jsme mluvili o tématech prvního svazku její rozsáhlé práce mapující osvícenství v českých zemích. Vysvětluje, jak se osvícenství podepsalo na formování moderního státu ve středoevropském prostoru, a také, jak se zde lišilo od modelů, jež známe ze západní Evropy.

V šedesátých letech řada guruů věřila, že pomocí psychotropních látek je možné změnit svět k lepšímu. To se nestalo, psychedelická zkušenost je však dodnes pro mnohé psychonauty transformativní. Následující text ukazuje, že LSD může mít zásadní vliv rovněž na filosofickou reflexi.