„Moje srdce se podvědomě zachvělo. Vzpomněl jsem si na obrovské a rodné. Na to, co mě nutilo třást se v němém vytržení, nespat po nocích, neúnavně jít a mlčet se stisknutými zuby. Bylo to blízko. Znovu jsem to pocítil srdcem. Ale už klidně,…
Možná už je načase založit Ústav pro studium Života na zámku. Téma společenského vzestupu jedné rodiny z českého maloměsta, jak ho líčil dobový seriál, dokonale odhaluje pilíře porevolučních devadesátých let. Na cestě za lepším živobytím se průměrná rodinka z nižší střední třídy neštítí ničeho. Ofenzivu zahajuje klasickým bratříčkováním a dolézáním za vyššími kádry. V zoufalé snaze získat dostatečný kapitál k rodinnému startupu se Töpfer neštítí prosit o peníze ani dramatika. Doma pak naříká: „Zubaři jsou na tom stejně jako já, umělci mají velkou spotřebu.“ Trapnou cestu za bakšišem pak taťka neslavně zakončí ve studiu s Přemkem Podlahou a babkou Tutovkou. Z úplného dna – tedy docela snesitelného bydlení v tři plus jedna – se
Zavřít hypermarkety každou neděli, nebo aspoň o všech státních svátcích, je pro českou společnost asi příliš radikální. I když nedávná anketa ukázala, že většina lidí by neměla s omezením prodeje o nedělích problém, agresivním podporovatelům neomezeného volného trhu se daří vyvolat dojem nepřijatelnosti takového zákona. Nejspíš i proto je senátem schválený návrh zákona o omezení otevírací doby v maloobchodě, který nyní poputuje do sněmovny, více než mírný. Navrhovatelé chtějí zavřít prodejny s výměrou nad dvě stě čtverečních metrů jen během sedmi z jedenácti svátků. Návrh sociálního demokrata Františka Bublana je tak ještě mírnější než dva roky starý záměr Petra Gazdíka a Jaromíra Drábka z TOP 09 zavřít hypermarkety o všech svátcích. Odboráři vnímají
Unikátní urbanistický celek Letné kombinující rezidenční a odpočinkovou funkci se má během příštích let změnit v nákupně-galerijní tepnu Prahy. Tedy aspoň podle současných radních Prahy 7 a developerů usilujících o výstavbu tří obchodních komplexů na úseku asi 1,8 kilometru ulice Veletržní. Největším průšvihem je Galerie Stromovka. Jde o typickou ukázku systémového ohýbání zákonů jak ze strany developera, u něhož je snad toto jednání očekávatelné, tak ale i ze strany státní správy a místní radnice. V místě stavby jsou už nyní překračovány hygienické normy hluku i znečištění. Navíc bylo vydáno „stavební povolení k provedení změny před dokončením“. Jde prý jen o „zcela zanedbatelnou změnu“ – přístavbu k podzemním garážím, na něž bylo vydáno původní stavební