close search

literatura

Hrdinský čin

Vladimir Nabokov/#9/2019
beletrie/literatura

Malé pátky – na mezi

Matouš Jaluška/#9/2019
literatura

Blaženost motýlí společnosti

Vykopávání a vzpomínání Vladimira Nabokova

Mariana Prouzová/#9/2019
literatura

Mé touhy jsou skromné

S Vladimirem Nabokovem o tvůrčí metodě

Alvin Toffler/#9/2019
literatura

V za(u)jetí proklamací

Nad Reálem Jana Škroba

Martin Lukáš/#9/2019
literatura

Japonská ženská vlna – literární zápisník

Pavel Kořínek/#9/2019
literatura

Gesto vzdorující puči

Nedávné španělské dějiny v próze Javiera Cercase

Matěj Metelec/#9/2019
literatura

Sníh

Ivan Wernisch/#9/2019
báseň čísla/literatura

divadlo

Tělo samo je příběhem

S Viktorem Černickým o tanci a odporování pádu

Marta Martinová/#9/2019
divadlo

Tanec jako prožitek těla

Co ukázala Česká taneční platforma 2019

Nina Vangeli/#9/2019
divadlo

film

Uteč z žánrových konvencí

Martin Bubrín/#9/2019
film

Bílí muži přicházejí o iluze

Jarmila Křenková/#9/2019
film

Kamenitá půda mužského srdce

Otcovské postavy Stephena Kinga a filmový Řbitov zviřátek

Boris Hokr/#9/2019
film

umění

Camille Blatrix

Core.Pan/#9/2019
galerie/umění

Venušanství Eriky Verzutti – výtvarný zápisník

Magdaléna Šipka/#9/2019
umění

Bílá tíseň

O ústecké umělecké scéně

Tereza Záchová/#9/2019
umění

Kurátorství myšlení

Martin Vrba/#9/2019
umění

Až do konce světa

Petra Willerthová/#9/2019
umění

hudba

Lucifer na straně žen

Angažovaný ambient Marie W. Horn

Jan Šamánek/#9/2019
hudba

společnost

Kvety súmraku – ultimátum

Laura Kovácsová/#9/2019
odpor/společnost

Mobilizace nestačí

XR CZE na rozcestí

Sebastian Chum,Vít Bohal/#9/2019
odpor/společnost

Fronta

Reportáž o šikaně agenturních pracovníků

nomad/#9/2019
společnost

Nežádoucí pozorovatelé

Postřehy z voleb v tureckém Kurdistánu

Jakob Wilke/#9/2019
společnost

Jak psát vědu?

Dobro a krása kreativní nonfikce

Johana Kotišová/#9/2019
společnost

par avion

Z ruských médií vybral Ondřej Soukup

#9/2019
společnost/zahraničí

Nebezpečný precedent

Pokrytectví amerického postoje k anexi Golanských výšin

Prokop Singer/#9/2019
společnost/zahraničí

Disentní boje o realitu

Petr Fischer/#9/2019
komentář/společnost

různé

Johann Wolfgang Goethe, Jan Klata: Faust

Marta Martinová/#9/2019
minirecenze/různé

Jaroslava Oválská: Za lyrický subjekt

Martin Lukáš/#9/2019
minirecenze/různé

minirecenze

#9/2019
minirecenze/různé

O jeho světovosti jsme nevěděli

S Vladimírem Petkevičem o Nabokovově rodině a díle

Marina Luptáková/#9/2019
rozhovor/různé

Umění kýče Vladimira Nabokova

Parodické účtování s tradicí ruské literatury

Miroslav Olšovský/#9/2019
esej/různé

Utvoriť hracie pole

Feminizmus pre 99 percent

Ľubica Kobová/#9/2019
recenze čísla/různé

Eskalátor

Ve Švédsku se rozšířil postoj označovaný slovem „flygskam“, což lze přeložit jako stud za létání. Navzdory očekávání nezůstává omezen jen na malou skupinu lidí, pro něž je udržitelný životní styl koníčkem, a vede k reálným změnám v dopravě. Například švédský železniční dopravce Statens Järnvägar v minulém roce zaznamenal rekordní počet cestujících a zavádí nové noční spoje. Obsazenost vlaků mezi jižním Švédskem a Laponskem stoupla v některých případech až o šedesát procent. Podle průzkumu Světového fondu na ochranu přírody se kvůli dopadu na klima rozhodlo v minulém roce neletět dvacet tři procent Švédů, což je oproti předcházejícímu roku šestiprocentní nárůst. Švédské

Správu železniční dopravní cesty je za co kritizovat, ale její hlavní činnost je koneckonců prospěšná. Mnohem méně se mluví o Ředitelství silnic a dálnic – organizaci, která podle hesla „Dálnice, dálnice, dálnice“ asfaltuje cestu k neudržitelnému rozvoji, ždímá stát a společnost stavbami typu sesunuté D8, vedené přes České středohoří, anebo přípravou zpozdilých a neprůchodných projektů, jako je D3 přes Posázaví. Nově hodlá ŘSD přitlačit v oblasti odstavných ploch pro kamiony, které dnes mají na dálničních odpočívkách k dispozici 2660 parkovacích míst. Chybí jich prý 1560 – ale pozor, jen prozatím. Do roku 2040 máme počítat se zdvojnásobením kamionové dopravy, takže

Americká diplomacie se na počátku dubna rozhodla zrušit víza pro vyšetřovatele Mezinárodního trestního soudu (ICC), kteří v současnosti prošetřují chování amerických a spojeneckých armád v Afghánistánu. Přístup amerických představitelů k ICC nikdy nebyl přívětivý, teď se ale proslýchá, že vyšetřovatelé ve své práci finišují a brzy by mohli vznést obvinění. To, že podezření z válečných zločinů, týrání a mučení jsou opodstatněná, ukazují dokumenty zveřejněné již před lety platformou Wikileaks. Její zakladatel Julian Assange momentálně v britských celách čeká na vydání buď do Švédska, nebo USA poté, co se znelíbil ekvádorskému prezidentovi Lenínu Morenovi. Za ta léta, která Assange strávil za