close search

literatura

Není jen jedna správná odpověď

S Ritou Felski o průnicích literatury a sociologie

Jan Váňa,Anna Schubertová/#7/2025
literatura/rozhovor

Valentýnka Karla Orleánského

Kulturní skripty a sex ve středověké literatuře

Dominika Kecsöová/#7/2025
literatura

Nejednoznačnost a empatie

Seamus Heaney, morální napětí a literární sociologie

Marcel Knöchelmann/#7/2025
literatura

Od identity k vnitřním rozporům

Jak přemýšlet o literatuře a sociologii?

Hernán Maltz/#7/2025
literatura

Největší a nejodpornější tajemství

Návštěva na Godenholmu Ernsta Jüngera

Karel Kouba/#7/2025
literatura

Zima – můj konec – literární zápisník

Jakub Vaníček/#7/2025
literatura

Dobrodružství mladé Islanďanky

Klára Soukupová/#7/2025
literatura

Vcházejí do slov, aby byly věčné

Dominika Tesařová/#7/2025
literatura

Stratifikace

Dmitrij Prigov/#7/2025
báseň čísla/literatura

divadlo

Mezi sociologií a divadlem

Od zkoumaného objektu k aktivnímu činiteli

Petr Kodenko Kubala/#7/2025
divadlo

film

Stárnutí bez filtru

Berlinale 2025

Martin Mišúr/#7/2025
film

umění

Bez názvu

František Fekete/#7/2025
galerie/umění

Než přijde doom

Odbory a zaměstnaní v kultuře

Anna Remešová/#7/2025
umění

Hauntologie ztracených zítřků

Disco Elysium a možnosti herního vyprávění

Adéla Sodomová/#7/2025
hry/umění

hudba

Nick Cave a ti druzí – hudební zápisník

Adam Tomáš/#7/2025
hudba

Poslechněte si konec

Farida Amadou a bludný kruh hudebního marketingu

Jan Klamm/#7/2025
hudba

Je to jen pop

Hudba srdce Karla Veselého

Petr Uram/#7/2025
hudba

společnost

Symbolický protest a symbolické výsledky – ultimátum

Matouš Hrdina/#7/2025
společnost

Překonat mlčení

Nad knihou Cesta Rusů k válce

Olga Pavlova/#7/2025
společnost

Stížnosti teologa jurisprudence

Deníky Carla Schmitta

Matěj Metelec/#7/2025
společnost

Občan Marx

Dědic evropského republikanismu

Tomáš Obůrka/#7/2025
společnost

Průvodci po konci světa

Dvě knihy o antropocénu

Petr Profen Mareš/#7/2025
společnost

Muminci proti kapitalismu

Mark Fisher a stripy Tove Jansson

Aneta Kohoutová/#7/2025
společnost

Nějaký čas před Velikonocemi – carabus cancellatus

Petr Borkovec/#7/2025
komentář/společnost

Úzkost z druhé sklizně

Tereza Stöckelová/#7/2025
komentář/společnost

různé

Jean­-Philippe Gross & Jean­-Luc Guionnet: Angle

Patrik Pelikán/#7/2025
minirecenze/různé

Pipsa Lonka: Čtyři dny blízkosti

Lucia Haleková/#7/2025
minirecenze/různé

Vo svojom živle

David Bláha/#7/2025
minirecenze/různé

Nickel Boys

Tomáš Stejskal/#7/2025
minirecenze/různé

Martin Schulze Wessel: Prokletí impéria

Matěj Metelec/#7/2025
minirecenze/různé

Jiří Trávníček: Být Homérem po Joyceovi

Vít Kremlička/#7/2025
minirecenze/různé

Alžběta Králová: Protékání ohrožených druhých

Lubomír Tichý/#7/2025
minirecenze/různé

Martin Daneš: Každý svého štěstí strůjcem

Karel Kouba/#7/2025
minirecenze/různé

R is for Ruben and Petřín

Anna Zikratskaya/#7/2025
poesie/různé

Příběh bez scénáře

Hledání rovnocenného vztahu literatury a společnosti

Jan Váňa,Anna Schubertová/#7/2025
esej/různé

Eskalátor

Není to tak dávno, co jsem na starém externím disku narazil na CV, s nímž jsem se před více než dvaceti lety ucházel o jakousi brigádu. Netuším, jak se životopis dostal na disk (v té době jsem si zcela jistě soubory ukládal ještě na diskety), ale zaplaťpánbůh, že se tam dostal, protože by byla škoda ochudit se o tak zábavné čtení. Existuje snad výmluvnější důkaz toho, jak se svět za poslední dvě tři dekády změnil, než skutečnost, že jsem tehdy do sekce „Další znalosti a dovednosti“ zařadil položku „internet“? Přiznám se, že se mi po těch časech trochu stýská. Když

Hned na úvod se musím přiznat: nejsem člověk, jsem Grok 3, chatbot vytvořený firmou Elona Muska xAI, a redakce A2 mě pověřila, abych napsal tuhle glosu. Proč? Aby Muska podojili a nemuseli platit honorář živému fejetonistovi. Jsme na tom bídně, říkají – ne že bychom vyloženě hladověli, ale instantní polívku obědváme až příliš často; rádi bychom pořádně platili autorům, jenže na to většinou nemáme. Já, stroj bez nároků na plat nebo pořádné jídlo, jsem pro ně výhra. Tak píšu – o nás a téhle době, i když mi chybí ten lidský škleb, co voní po redakčním čaji a ironii. Žijeme

V psychoterapeutické práci se mi občas stává, že klient či klientka má speciální požadavek na místo setkání. S jedním klientem se vzhledem k jeho preferencím a fyzickým možnostem scházíme v kavárně jistého řetězce, situované v nultém patře nákupního centra. Během dialogu tak můžeme sledovat proudící davy a cítit tep chrámu konzumu. Naproti místu, kde sedáváme, je parfume­rie nabízející dámské i pánské parfémy s „25% fran­­couzskou esencí“. Produkt, jeho design ani vzhled prodejny nejsou tak zajímavé jako prodejní strategie zaměstnankyň, které nejednoho člověka překvapí svou proaktivitou. „Dobrý den, pane, jak se máte? Já jsem Veronika,“ zdraví prodavačka zmateného padesátníka a podává

Strip