close search

literatura

Olíznout žábu a mísu

Štěpán Vranešic/#8/2025
beletrie/literatura

Hlavně si hned něco nemyslet

S Petrem Borkovcem o kreativním lhaní a mytí umytého

Libor Staněk II./#8/2025
literatura

Slepá místa na mapě světa

Podivné příběhy Roberta Aickmana

Antonín Tesař/#8/2025
literatura

Výsledky komiksového sicflajše – literární zápisník

Pavel Kořínek/#8/2025
literatura

Kompars v hlavní roli

Povídkový soubor Veroniky Bendové

Lubomír Tichý/#8/2025
literatura

Oslava Světla a Tepla

František Jan Vavák/#8/2025
báseň čísla/literatura

divadlo

Eklektici v nejlepším slova smyslu

S Petrou Janák Zachatou nejen o nastupující generaci dramatiků

Štěpán Truhlařík/#8/2025
divadlo/rozhovor

Brutalitou nechci šokovat

S Tomášem Rálišem o psaní her, režii a vnitřním beatu

Marcela Magdová/#8/2025
divadlo

Zalíbení v experimentu

České inspirace německou postdramatickou tvorbou

Zuzana Augustová/#8/2025
divadlo

Exkluzivita pro všechny

Nová česká hra na cestě k divákům

Adéla Vondráková/#8/2025
divadlo

Dámy i hrubé nemravnosti

Dianiškovo (ne)korektní univerzum

Marcela Magdová/#8/2025
divadlo

film

Jak se animuje voda?

S Gintsem Zilbalodisem o zvířecích a lidských společenstvích

Marie Sýkorová/#8/2025
film

Musim robit zle

Tomáš Stejskal/#8/2025
film

Věci, kterým je snadné propadnout

Viktor Palák/#8/2025
film

umění

Anonymní prorok

František Fekete/#8/2025
galerie/umění

Spojeni v napětí

Sólová výstava Pavly Scerankové v humpolecké 8smičce

Viktorie Vítů/#8/2025
umění

hudba

Generace 7\

Aphex Twin: mezi ikonou a memem

Jan Bárta/#8/2025
hudba

společnost

Divadelní žaloba – ultimátum

Radek Kubala/#8/2025
společnost

Nic nového na tripu

Další nonfikce Normana Ohlera

Lukáš Rychetský/#8/2025
společnost

Spisovatelské bouře v Polsku

Od emancipace venkova k boji za spravedlivé autorské honoráře

Aneta Lakomá/#8/2025
společnost

Deník užaslého čtenáře

Zvyky, obřady a slavnosti u různých národů světa

Jan Lukavec/#8/2025
společnost

Vzpomínka na proletariát – básnická redukce

Martin Lukáš/#8/2025
komentář/společnost

Funkční sňatek z rozumu

Jakub Rákosník/#8/2025
komentář/společnost

různé

Bavor a Javor: Klášterní ulice

Adam Tomáš/#8/2025
minirecenze/různé

Peter Handke: Zdeněk Adamec

Jiří G. Růžička/#8/2025
minirecenze/různé

Eva Koťátková: Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí

David Bláha/#8/2025
minirecenze/různé

Holland

Tomáš Stejskal/#8/2025
minirecenze/různé

Günter Grass: Živé sochy

Matěj Metelec/#8/2025
minirecenze/různé

Maksym Eristavi: Ruský kolonialismus

Michal Špína/#8/2025
minirecenze/různé

Marie Hrušková: Vztah ke stromům v zemích Koruny české

Karel Kouba/#8/2025
minirecenze/různé

Jacob Grimm, Wilhelm Grimm: Pověsti bratří Grimmů

Eduard Štěpař/#8/2025
minirecenze/různé

Uměním proti apatii

S Vladimírem Turnerem o proměnách urban artu a aktivismu

Alžběta Medková/#8/2025
různé/veřejný prostor

České drama v ohrožení?

Jeden literární druh mezi krizí a závěrečnou katastrofou

Aleš Merenus/#8/2025
esej/různé

Eskalátor

Zemětřesení ve Francii. Tak se mluví o trestu pro Marine Le Pen. Vůdčí osobnost francouzské krajní pravice, mnohonásobná kandidátka na prezidentku, dědička trůnu po otci zakladateli, symbol tradicionalistického nacionalismu, ale taky zlodějka a podvodnice. Alespoň podle soudu, který ji za zpronevěru financí z EU (mělo se jednat o zhruba tři miliony eur v letech 2004–2016) odsoudil ke čtyřem letům odnětí svobody (z toho ke dvěma rokům nepodmíněně). Vězení ale zdánlivě nikoho nevzrušovalo. Dlouholetá lídryně francouzských nacionalistů nejspíš počítala s kampaní i za mřížemi. Soudní síň opustila ještě před přečtením konečného verdiktu – asi už cítila, že jí teče do bot.

Rád se nechám vyhecovat. Nepředstavujte si však žádnou divočinu. Většinou se nechám přemluvit k návštěvě zjevně nablblého divadelního představení, výstavy komerčního umění nebo koncertu českého rapu. Naposledy jsem se takhle „odvázal“ před pár týdny. Kamarádovi jsem poslal odkaz na premiéru dokumentu o hnutí Milion chvilek pro demokracii se třemi emotikony klaunů. „Jdeme?“ odpověděl mi. Necukl jsem – koupil jsem lístky a šlo se. Ukázalo se, že kamarádské špičkování bylo i na začátku protestního hnutí, které – jak se obligátně dodává – dvakrát zaplnilo pražskou Letenskou pláň. Vždy se mi vybaví Marek Ztracený nebo Leoš Mareš, které také v mé­­diích nelze

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který kompetence pro výkon svého úřadu získal studiem zemědělství a rostlinolékařství, provozováním soukromého hospodářství a vedením distribučního střediska agrochemických produktů, se na Světový den sociální práce rozhodl prokázat svou velkorysost a solidaritu. V příspěvku na svých sociálních sítích vyzval národ k „alespoň symbolickému poděkování“ lidem pracujícím v sociálních službách – prostřednictvím grafiky se srdíčkem. Citlivé jedince zabolí už jen přítomnost generického maskulina na grafice – osmdesát procent pracujících v tomto odvětví jsou totiž ženy. Podpůrnou grafiku Ministerstvo práce a sociálních věcí umístilo na webové stránky, aby si ji lidé mohli stáhnout či vytisknout.

Strip