close search

literatura

VĚNOVÁNÍ

Jaroslav Hulák/#17/2008
báseň čísla/literatura

Ani sekundu nechcem znova prežiť

Rudolf Sloboda/#17/2008
beletrie/literatura

minirecenze

#17/2008
literatura

Strašně rád zkouším, co všechno mi projde

Anna Vondřichová/#17/2008
literatura

Písně kosmické

Jakub Řehák/#17/2008
literatura/výstava

odjinud

František Knopp/#17/2008
jiné/literatura

Číst, nezkoumat

Kryštof Špidla/#17/2008
literatura

Monsieur Bovary za časů TeleMika

Klára Löwensteinová/#17/2008
literatura

divadlo

Jablko padlo až príliš blízko stromu

Soňa Šebová/#17/2008
divadlo

Divadlo za dob temna

Lukáš Jiřička/#17/2008
divadlo

film

Pinterovský paradox ve filmu

Štěpán Steiger/#17/2008
film

Držet dech s poptávkou

Jiří Flígl/#17/2008
film

umění

Něha i zrada

Martin Mikolášek/#17/2008
umění

V narcistních stavbách se nebydlí

Michal Janata/#17/2008
architektura/umění

Song Dong: To není odpad

Vincenc Lichnovský/#17/2008
galerie/umění

hudba

Edward Ka-Spel: Z černobílé šedá

Petr Ferenc/#17/2008
hudba

DVD CD

#17/2008
hudba

Jeden den v zahradě Amona Tobina

Ondřej Stratilík/#17/2008
hudba/jiné

společnost

Lepší než originál

André Vltchek/#17/2008
společnost

Reformace a média

Václav Burian/#17/2008
přešlap/společnost

Umělci protestují, radnice mlčí

Jana Bohutínská/#17/2008
komentář/společnost

Co nás stojí nízké ceny

Jiří Koželouh/#17/2008
společnost

par avion

#17/2008
média/společnost

Kultura k sežrání

Lukáš Rychetský/#17/2008
společnost

Místa fantazie a snů

Yukihiro Masuda/#17/2008
společnost

Prohrála politická kultura

Dina Podzimková/#17/2008
společnost

Vítejte ve Faraonlandu

Ian Cook/#17/2008
společnost

Neonáckové v tísni

Ondřej Slačálek/#17/2008
společnost

různé

Filmy a reklamy se příliš neliší

Antonín Tesař/#17/2008
rozhovor/různé

Vesmíry zasvěcení

Antonín Tesař/#17/2008
recenze čísla/různé

Společnost pohlavní (ne)jasnosti

Martin Fafejta/#17/2008
esej/různé

došlo

#17/2008
došlo/různé

zkrátka

#17/2008
kultura/různé

Vytvořit si svůj vlastní svět

Kamila Boháčková/#17/2008
rozhovor/různé

Eskalátor

Kulturní obec (či její zbytky) se začala intenzivně rozčilovat nad přerozdělováním magistrátních grantů. Je to ohromná kauza, díky níž si mohou oddechnout radní ostatních městských částí. I oni přerozdělují – a ne zrovna malé částky, jenže na ně v tom petičním shonu jaksi není vidět. A tak si v klidu na Praze jedna „odklepnou“ statisícovou podporu pro estrádní umělce, kteří se tváří jako bůhvíjací lidumilové, když důchodcům předvedou ve velkém sále Lucerny vykopávky českého popu. Zkrátka nepřijdou ani Shakespearovské slavnosti, vrchol to umění, a do kasičky dostanou přisypáno i naše oblíbené muzikály. Z rozdělených peněz je evidentní, že Praha 1 neví, na co má vlastně přispět, čemuž se

Použiji-li výrok jedné z nadšených recenzí na český snímek Bobule – „film, jehož chuť si budete ještě nějaký ten týden přehazovat na jazyku“, mám hned na mysli jiný jazyk, tedy řeč. Úrodná vinařská jižní Morava má vlastní nářečí a kulturu. Bylo by hnidopišské vyčítat filmu špatně přehozenou mašli u kroje (jedna patří dopředu a druhá dozadu), zmínku o tak starém ročníku vína, že každý vinař v případě bílé odrůdy musí zakroutit hlavou, anebo hraní golfu mezi vinicemi za dob komunismu. Jak se u toho má ale cítit Moravák, když mu jedna z hlavních moravských postav v naprostém klidu jako dovětek naservíruje slovo „viď“, tedy typický projev pražáctví? Zle. A to