close search

literatura

Miluji tě – idiot dýchá

S.d.Ch./#18/2015
literatura

Kafíčko nad subjektem – literární zápisník

Roman Rops­-Tůma/#18/2015
literatura

Jak (ne)mluví víly

Anna Stejskalová/#18/2015
literatura

Štěkot psů

Jiřina Hauková/#18/2015
báseň čísla/literatura

Nepopsaná cigareta nechutná

Martin Soukup/#18/2015
literatura

Reklamovat tenhle život

Michael Alexa/#18/2015
literatura

divadlo

Můj ekotop: žižkovské křoví

Nina Vangeli/#18/2015
divadlo

film

Kdo jinému jámu kopá

Jiří Blažek/#18/2015
film

Text se stává hračkou – videoherní zápisník

Antonín Tesař/#18/2015
film/koncert

Vznikne český Mikrokosmos?

Hana Nováková/#18/2015
film

umění

Bez názvu

Kevin Gallagher,Perri MacKenzie/#18/2015
galerie/umění

Skořápky reality

Jitka Šosová/#18/2015
umění

Divoká krása

Petra Hanáková/#18/2015
umění

hudba

Můj inbox, můj hrad

Miloš Hroch/#18/2015
hudba

Feel good

Vojtěch Jírovec/#18/2015
hudba

společnost

Zamlčená premisa

Adam Votruba/#18/2015
společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#18/2015
odpor/společnost

par avion

Ondřej Soukup/#18/2015
společnost/zahraničí

Něco je špatně – vykřičník

Martin Hekrdla/#18/2015
společnost

Legenda off­-line

Petr Fischer/#18/2015
komentář/společnost

Pod pokličkou

Jiří G. Růžička/#18/2015
odpor/společnost

Poskvrněno slastí

Lukáš Likavčan/#18/2015
společnost

Yes, you can

Vilém Řehák/#18/2015
společnost/zahraničí

Cesta do krajiny smrti

Čestmír Pelikán/#18/2015
společnost

různé

Odtrhli jsme od přírody své já

Hana Nováková,Marta Martinová/#18/2015
rozhovor/různé

Stará, nová a novější

Hana Nováková/#18/2015
esej/různé

minirecenze

#18/2015
minirecenze/různé

Umění je život

Lukáš Rychetský/#18/2015
recenze čísla/různé

Blázinec

Maurizio Medo/#18/2015
poesie/různé

Eskalátor

Ve Švédsku uvažují o zvýšení daně na produkci masa. Na první pohled působí taková snaha jako politická sebevražda a hryznutí do ruky zemědělců, kteří všechny sytí. Podle analýzy expertní skupiny švédské vlády, která za nápadem stojí, by ale rolníci měli na větším podílu rostlinné výroby naopak vydělat – bez plýtvání živinami v trávicích traktech dobytka lze ze stejného množství půdy získat až desetinásobně více potravin. Selským rozumem to smysl dává – hospodářská zvířata drtivou většinu surovin z pohledu lidského spotřebitele „vyplýtvají“ na fyziologické pochody jako dýchání, trávení a udržování tělesné teploty. Navíc má živočišná výroba vyšší uhlíkovou stopu než veškerá doprava. Co na to švédská veřejnost, se

Nemyslete si, že česká politika je ve své vykořeněnosti docela bez tradic. Tomáš Pasák v monografii Český fašismus (z roku 1999) cituje časopis Vlajka ze třicátých let: „Hitler k nám vyhnal všelijaký neřád a hned čtyři korporace se o ně starají. Kolik se jich stará o naše nezaměstnané, kteří už nepobírají podpory? Ti mohou mrznout, jen když se u nás budou mít dobře marxisté a Židé, byť by naši lidé hladem a zimou padli. Poslední rezervací marxistů v celé Evropě mimo Rusko je Československo. Hostíme u nás všechen neřád, který kdekterý sebevědomý národ vyházel, a na úkor vlastních lidí dáváme kdekterému židovskému marxistovi u nás existenci. Jako mají v Americe poslední bizony, v Alpách kozorožce, my

Tuzemští bojovníci proti islámu mají nově obavy nejen o demografický vývoj Evropy, ale také o umění. V poslední době je u nich populární hoax, podle nějž jakási americká umělkyně prodala za několik milionů dolarů neexistující obraz. Islamofobové jsou stvoření zemitá, takže se nedá očekávat, že by ocenili kriticky laděnou pointu poukazující na brandizaci umění; pohoršení nevyvolala ani solventnost boháčů. Prodej holého nic je pro ně jen vrcholem zkaženého, postmoderního (a jistě i havlistického) umění, jež svou nákazu rozšiřuje s pomocí bohatých elit do zdravého těla národa. V dělení umění na zdravé a na degenerované se tak naši islamobijci řadí do dlouhé, tuze evropské a tuze křesťanské tradice, jež namátkou zahrnuje