close search

literatura

Restaurant Czechoslovakian

Lucy Duggan/#14/2018
beletrie/literatura

Ukončete prosím výstup a nástup, smějící se bestie

Ziemowit Szczerek/#14/2018
literární příloha/literatura

Molvánie: Polsko­-Česko­-Německé pohraničí, Frýdlant­-Bogatynia­-Zittau

Ziemowit Szczerek/#14/2018
literární příloha/literatura

Sověti

Jelena Bočorišvili/#14/2018
literární příloha/literatura

Vyprávění o miruně

Bogdan Suceavă/#14/2018
literární příloha/literatura

Nač pistole, když máme slova?

Ivan Medeši/#14/2018
literární příloha/literatura

Národ je zájmový spolek

Se Ziemowitem Szczerekem o slovanství, periferii a stereotypech

Alexej Sevruk/#14/2018
literatura

Děj mimo dosah – na mezi

Matouš Jaluška/#14/2018
literatura

Bez jazyka

Záhada Ďatlovova průsmyku

Ondřej Parus/#14/2018
literatura

Nepředstavitelné, jež je blízko?

Vyprávění o válce a odpovědnosti

Miroslav Tomek/#14/2018
literatura

Prepáčme, bo prepáčiť mu treba

Enfant terrible rusínské literatury Ivan Medeši

Michal Špína/#14/2018
literatura

Poločas lesa – literární zápisník

Jakub Vaníček/#14/2018
literatura

Východniari z Balkánu

S Marošem Volovárem o kulturní scéně vojvodinských Rusínů

Michal Špína/#14/2018
literatura

***

José Carlos Yrigoyen/#14/2018
báseň čísla/literatura

divadlo

Postmoderní babičky

Autenticita, eklektičnost a extravagance Eun­‑Me Ahn

Nina Vangeli/#14/2018
divadlo

Bezčasí Montovny – divadelní zápisník

Marta Martinová/#14/2018
divadlo

film

Pravidla ukrutnosti

Jakuzácká trilogie Takešiho Kitana

Antonín Tesař/#14/2018
film

umění

Work hard! Play hard!

#14/2018
galerie/umění

Simulované subjekty

S Ianem Chengem a Hito Steyerl o umění v digitálním světě

Ida Soulard,Vincent Normand,Fabien Giraud/#14/2018
umění

hudba

Rap je osvobození, nikoli ego

Jalaluddin Mansur Nuriddin a jeho odkaz

Lukáš Pokorný/#14/2018
hudba

Prach rozdrolené identity

Futuristický pop Laurel Halo

Benjamin Slavík/#14/2018
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#14/2018
odpor/společnost

Oteplí se a bude líp?

Sonda do české klimatické skepse

Matyáš Křížkovský/#14/2018
odpor/společnost

Žádné o nás bez nás

K protestům lidí s postižením v Polsku

Kateřina Kolářová/#14/2018
společnost

Hra na boj proti establishmentu

Vojtěch Čurda/#14/2018
společnost

Oslnivá zář sovětů

Jakub Rákosník/#14/2018
společnost

par avion

Z arabských médií vybral Jan Kondrys

Jan Kondrys/#14/2018
společnost/zahraničí

Trumpův dekret

Restriktivní americká migrační politika

Filip Pospíšil/#14/2018
společnost/zahraničí

Konštruktivizmus pozitívnych ľudí

Ľubica Kobová/#14/2018
komentář/společnost

různé

James Welch: Zima v krvi

Vojtěch Ondráček/#14/2018
minirecenze/různé

Pavel Němec: Záměstí

Martin Lukáš/#14/2018
minirecenze/různé

minirecenze

#14/2018
minirecenze/různé

Řídit trolejbus jsem nechtěla

S Taňou Maljarčuk o odcizení emigrace a přežití literatury

Miroslav Tomek/#14/2018
rozhovor/různé

Kde končí čisté ubrusy

Literární obrazy východoevropské periferie

Marie Iljašenko/#14/2018
esej/různé

Mám právo skučet

Sisyfovské dílo Ladislava Nováka

Miroslav Olšovský/#14/2018
recenze čísla/různé

Eskalátor

Ruský akcionista Pjotr Pavlenskij, který si v listopadu 2013 přibil genitálie k dlažbě Rudého náměstí a v listopadu 2015 zapálil dubová vrata sídla ruské tajné služby FSB v centru Moskvy, opustil Rusko v lednu 2017 kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. Azyl ve Francii získal v květnu. Když se ale rozhodl pokračovat ve své umělecké činnosti a pokusil se podpálit budovu centrální banky na náměstí Bastily v Paříži, skončil v říjnu minulého roku ve vězení. Hrozí mu až deset let odnětí svobody a navíc pokuta 150 tisíc eur. V rozhodnutí o prodloužení vazby z 22. května se píše, že „nikde nepracuje,

Na konci června jsme si připomněli výročí popravy Milady Horákové. Vzpomínky na tuto politickou vraždu se však opět nesly v duchu jednoduchého antikomunismu a redukce celého života političky na oběť totality. Horáková bezpochyby položila svůj život za věrnost demokratickým hodnotám a neochotu podílet se na revolučním puči. Opomíjí se ale, jaké byly její další ideály. Byla také celoživotní feministkou – podle jejích slov se žena feministkou nestává, ale rodí. Založila ženský časopis Vlasta, velkou část svého života se věnovala sociálním otázkám a stavěla se na stranu chudých. Mnozí, kteří se v posledních dnech hlásili k jejímu odkazu, přitom pro obdobné

Evropská unie se opět hroutí a příčinou je opět migrace. Počet uprchlíků se sice rapidně snížil díky handlům s Tureckem a libyjskými bandami, ovšem v Bavorsku, Rakousku a Itálii chtějí tamní vlády v protiuprchlických opatřeních ještě přitlačit na pilu. Vis­-à­-vis antiimigrační hysterii může jisté sympatie vzbuzovat Angela Merkelová, která se snaží udržet alespoň minimum lidské solidarity. Ovšem německá kancléřka sklízí bouři, kterou v krizových letech zasela spolu se svým věrným kumpánem Wolfgangem Schäublem. Pravidla eurozóny deprimovala státy Jihu, v jejichž společnostech to vyvolalo velké napětí a které zároveň neměly migrantům příliš co nabídnout, takže ti se pochopitelně vydávali dále na

Strip