V autofikčním, osobním textu Ondřeje Macla, doktoranda vyučujícího na pražské Filozofické fakultě, se odrážejí tamní nedávné tragické události: vzpomínky, momenty hrůzy, neuspokojivé prožívání Vánoc, setkání s přeživšími. Čas neléčí.

Groteskní román rakouského spisovatele, dramatika a kreslíře Fritze von Herzmanovsky­-Orlando, poprvé vydaný roku 1928, zachycuje absurdní atmosféru vídeňských „vyšších kruhů“, degenerovanost šlechty, ale i takové podivnosti, jako je záchod s orchestrionem, sbírka mléčných zubů …

Nové prózy Patrika Linharta vycházejí z autorovy důsledné observace života kolem obří těžební jámy v sudetském podhoří. Krátké anekdotické momentky, které se často odehrávají nad sklenicí piva, jsou oslavou podivínství, bizarních momentů i hospodské sounáležitosti a zároveň opěvují kouzlo zplundrované …

První dvě kapitoly románu srbského spisovatele a dramatika Uglješi Šajtinace tvoří e­-mailová komunikace mezi dvěma sourozenci. Dramatik Vukašin sděluje svému staršímu bratrovi dojmy z cesty do New Yorku, kam byl pozván na tvůrčí stáž. Živa, který si vydělává jako šofér, mu střízlivě odpovídá …

František Fekete zobrazuje křehkou – až bezradnou – tvář mužské identity. V jeho fragmentárním textu vstupuje vysněná sestra nejen do vzpomínek, ale i do popisů vlastní tělesnosti. „Často jsem nerozuměl svým pocitům, mezi štěstím a smutkem, jako by splývaly v jedno. A tak …

„Hypertextový román” polské spisovatelky Marty Dzido se prostřednictvím promluv tří žen­-matrjošek – babičky, dcery a vnučky – vztahuje k tématům, jako je stárnutí, výchova nebo láska. Fragmentární text ironizuje okřídlená rčení o mateřství a zrcadlí deziluzi starých …

V kapitole z trilogie Skrytá historie Chile nás spisovatel Jorge Baradit seznamuje s temnou kapitolou pinochetovské diktatury. V souvislosti s atentátem na mučitelku chilské tajné policie se odhalují zrůdné praktiky policejních vyšetřovatelů i neproniknutelné hry zpravodajců.

V úryvku ze špionážního románu jsou vykresleny dvě variace na teroristický útok v centru Paříže. Nepřehledná situace naznačuje možné spiknutí, ovšem mystifikačním spiknutím může být v autorově případě i informace, že se jedná o úryvek z většího celku.

Nostalgickými vzpomínkami na výlet z autorova rodného Kyjeva na Kachovskou přehradu probleskují v povídce Alexeje Sevruka současné válečné hrůzy. Na rubu dětských zážitků u nyní již neexistující vodní nádrže na Dněpru ulpělo násilí, zkáza a smrt.

Vít Kremlička popisuje, kterak „plyne život v domě osoletů dál jak zdivočelá pramice v peřejích, co se ještě drží nad hladinou“. Nespočetní zástupci zástupců se potýkají se světem i sami se sebou a „vředovatí svůj vředný úděl, anebo vředují společně dál svá vředná lopocení, …