Michel Foucault patří mezi myslitele, které si s chutí přivlastňuje levá i pravá část politického spektra. Kniha The Last Man Takes LSD s nadsázkou odvozuje neoliberální obrat francouzského filosofa od jeho psychedelické zkušenosti. Snaží se také reflektovat, proč někdejší levicový radikál …

Česká republika zažívá znovuobnovení výzkumu psychoaktivních látek a terapie se substancí. Za jeden z jeho výstupů lze považovat i dvousvazkovou publikaci Psychedelika a psychonautika, která svědčí o nadšeném zaujetí autorského kolektivu i jeho profesionální erudici.

S historikem Vilémem Prečanem jsme mluvili o jeho kolegovi a jednom ze zakladatelů zkoumání nejnovějších politických dějin Československa včetně komunistické diktatury. Karel Kaplan zemřel v březnu ve věku devadesáti čtyř let.

Polemika s textem publicisty Josefa Chuchmy se obrací proti stereotypizaci ruské kultury. Autorka neopomíjí kontext agresivní války, kterou Rusko vede na Ukrajině, zároveň ovšem připomíná, že samotná kultura nás nemůže ochránit před zlem a že bychom měli literaturu přestat vnímat utilitárně.

Historik Martin Marek v knize Práci čest, která vyšla jako doprovodná publikace ke stejnojmenné loňské výstavě, zkoumá, jak se v průběhu 20. století měnily oslavy Prvního máje. Přibližuje dějiny tohoto svátku a ukazuje jeho proměny na dobových fotografiích z prvorepublikového baťovského Zlína …

Kniha Stručný úvod do teorie rituálu Barryho Stephensona přináší průřez rozličnými pohledy na rituál. Ústřední otázka zní: Je namístě předpoklad, že rituály patří minulosti a v moderní době pro ně, snad kromě domény náboženství, již nezůstalo místo?

Paměť je schopnost uchovávat a používat informace z předchozích zkušeností. I krajina a města ukládají své vzpomínky – třeba na represi, vyvražďování, války a lágry. Taková místa jsou významnou součástí příběhu současného Ruska a právě k nim se vztahuje odborný zájem slavistky Luby Jurgenson.

Venezuelský prezident Hugo Chávez svého času představoval inspiraci nejen pro latinskoamerickou radikální levici. Čím dál autoritářštější „comandante“ měl ale od začátku blíž k vojenským uniformám než k progresivní politice. Deset let po jeho smrti už se k němu nehlásí skoro nikdo.

V loňském roce Bořek Slezáček zazářil jako jednooký gangster Alexej v seriálu Devadesátky. Sám ve zmíněné dekádě proslul divokým životním stylem, dnes ale nepije a je přesvědčeným levičákem. S hercem, hudebníkem a moderátorem jsme si povídali o příčinách jeho kritického postoje ke kapitalismu …

Nejen populární obrazy druhové nadřazenosti, ale i samotné ekofeministické myšlení potřebují „pokvířit“. Až k tomu dojde, součástí podvratného kontrapříběhu se kromě vylučovaných lidských skupin budou moci stát i zvířecí aktéři.