Budovy bank a spořitelen se u nás staly výraznými příklady postmoderní architektury konce 20. století. Jana Pavlová se v obsáhlé publikaci věnuje nejen třiadvaceti konkrétním „chrámům peněz“, ale i podrobné a poučené analýze historického a politicko­-ekonomického kontextu jejich …

Centrum Ústeckého kraje se léta potýká s nekoncepčním urbanistickým plánováním, tlakem soukromých zájmů i politickým diletantstvím. Přichází tak o výjimečné architektonické památky, veřejné majetky i o svůj genius loci. Jak tomuto směřování zabránit?

První do češtiny přeložená kniha jednoho z nejdůležitějších francouzských marxistických filosofů patří mezi zásadní díla sociologie města. Henri Lefebvre svým konceptem práva na město a teorií urbánní revoluce předběhl dobu a významně ovlivnil vývoj urbanistického myšlení.

Na podzim loňského roku se konalo osmé osloské architektonické trienále. Cílem ročníku s tématem Mise sousedství bylo poukázat na vztah architektury ke každodennosti. Co toto zaměření může v praxi pro urbanismus znamenat, se do Norska vydal zjistit architektonicko­-sociologický kolektiv Spolka.

Kniha Živá památka se snaží nově a neotřele nahlédnout roli památkové péče očima různých oborů. Čeští i zahraniční autoři a autorky se zamýšlejí nad možnostmi a budoucností oboru, nad tím, co je památka i jak se památková ochrana podepisuje na podobě měst

Jak se tři desetiletí, jež uplynula od rozdělení Československa, podepsala na podobě českých a slovenských měst a obecně na charakteru veřejného prostoru? Na negativa a pozitiva uplynulého vývoje i na výhled do budoucna jsme se zeptali odbornic a odborníků z obou stran hranice.

Pražská Galerie VI PER uvádí v rámci Fotograf Festivalu výstavu Sporná místa paměti, která se věnuje problematickým aspektům vzpomínání. Ukazuje, jak lze skrze minulost manipulovat současnost – vztyčováním a kácením pomníků počínaje, celospolečenskými kulturními válkami konče.

Celosvětovou krizi bydlení se z globální i lokální perspektivy a z pohledu současného umění snaží pojmout výstava v Galerii NTK. Poukazuje na její příčiny a snaží se představit nejrůznější řešení, výsledný dojem ale působí lehce nedotaženě.

Ve veřejných debatách se označení NIMBY, zkratka spojení Not In My Backyard, používá většinou jako negativní pojmenování sobeckých zpátečníků. Postoj „Ne na mém dvorku“ ale může vyústit i v pozitivní občanský aktivismus. Jednoznačnému hodnocení se tak daný fenomén vzpírá.

Většina lidstva bude brzy žít ve městech. Urbanizace bývá prezentována jako přirozený jev, který stačí korigovat v mezích zeleného a udržitelného růstu. I tento proces ale podléhá ideologiím a mocenským silám a jeho samozřejmost lze rozporovat.