close search

literatura

Milý debile

Virginie Despentes/#4/2025
beletrie/literatura

Čtu i etikety na šampónech

Rozhovor s překladatelkou Petrou Zikmundovou

Matěj Metelec/#4/2025
literatura/rozhovor

Popraskaný obraz

Průzračné věci Vladimira Nabokova

Miroslav Olšovský/#4/2025
literatura

Nezařaditelný feministický hlas

Virginie Despentes v roli veřejné intelektuálky

Otmar Sojka/#4/2025
literatura

Holky s bouchačkou

Odysea revolučního násilí v podání Virginie Despentes

Michaela Rumpíková/#4/2025
literatura

Genderová revoluce pro všechny

Punkový manifest Teorie King Konga

Hana Blažková/#4/2025
literatura

Proletářka ženskosti

Jak se z rebelky stala literární hvězda

Míla Janišová/#4/2025
literatura

Třeba chce prostě jen psát

Lover/Fighter Kristiny Hamplové

Karel Kouba/#4/2025
literatura

Odešel. A bude obědvat? – literární zápisník

Jan Štolba/#4/2025
literatura

Ve studené, nečitelné zemi

Džinové Fatmy Aydemir

Laura Vassileva/#4/2025
literatura

Životní situace: pojistné

Česká správa sociálního zabezpečení/#4/2025
báseň čísla/literatura

divadlo

Noc glitche

Enquistova Noc tribádek v HaDivadle

Tomáš Kubart/#4/2025
divadlo

Křehcí, nebo misogynní?

Zlomený muž ve Venuši ve Švehlovce

Natálie Bulvasová/#4/2025
divadlo

film

Peklo jsme my

True crime série o středočeské rodinné tragédii

Martin Svoboda/#4/2025
film

Rurální upřímnost – filmový zápisník

Tomáš Stejskal/#4/2025
film

Rozdmýchávat staré vášně

Návrat filmové erotiky nejen v Hollywoodu

Antonín Tesař/#4/2025
film

umění

Projekt Doručeno! I

Johana Merta/#4/2025
galerie/umění

Věčná aura Paříže

Kars, Coubine a Eberl ve Valdštejnské jízdárně

David Bláha/#4/2025
umění

hudba

Všechno praská ve švech

Heterogenní pop Joãa Borsche

Karolina Válová/#4/2025
hudba

společnost

Konec předstírání – ultimátum

Radek Kubala/#4/2025
společnost

Ztracené naděje, nové začátky

Nad knihou Afghánci od reportérky Åsne Seierstad

Olga Pavlova/#4/2025
společnost

Boj, který nekončí

Monografie o romských právech od Celie Donert

Renata Berkyová/#4/2025
společnost

Sebeuvědomění

Martin Lukáš/#4/2025
komentář/společnost

Plutokracie v akci

Ondřej Lánský/#4/2025
komentář/společnost

různé

The Cure: Songs of a Lost World

Benjamin Slavík/#4/2025
minirecenze/různé

Tomáš Ráliš: Slučitelné díly

Štěpán Truhlařík/#4/2025
minirecenze/různé

Nikola Čulík, Filip Horyna, Václav Misař: Tři kůže

Eliška Sokolová/#4/2025
minirecenze/různé

Pachová stopa

Martin Svoboda/#4/2025
minirecenze/různé

Juan Díaz Canales, Juanjo Guarnido: Blacksad 2

Jiří G. Růžička/#4/2025
minirecenze/různé

Petr Stančík: Zasvěcení temnotou

Petr Profen Mareš/#4/2025
minirecenze/různé

David Zábranský: Jů a hele

Jakub Vaníček/#4/2025
minirecenze/různé

Jiří Březina: Labuť a lovec

Karel Kouba/#4/2025
minirecenze/různé

Trhlina v organismu města

Hřbitov jako inkluzivní veřejný prostor

Anna Mírková/#4/2025
různé/veřejný prostor

Mezi bezmocí a kolosální píčovinou

Tři svazky Vernona Subutexe

Matěj Metelec/#4/2025
esej/různé

Eskalátor

Zatímco urgentní příjem v suterénu motolské nemocnice je jak vystřižený z amerického seriálu Pohotovost, o patro výš si připadáte jak v Nemocnici na kraji města, a dokonce si tu můžete zajít k „ženě za pultem“ a čekání si zpříjemnit chlebíčkem. Je mi jasné, že mít rád lidi je v profesích, v nichž s lidmi přicházíte denně do styku, dost těžké, proto mě mile překvapil doktor na příjmu ortopedické kliniky. Ačkoli se většinu času díval do počítače, zvládal se mnou celkem vkusně vtipkovat. Od sestry jsem na cestu na pokoj dostala čokoládku Merci a informaci, že jsem vyhrála poslední místo na

Znáte lepší sportovní disciplínu než výmluvy reagující na dopingové nálezy? Já ne. Samozřejmě vyhrává ten, koho sice usvědčí z užití zakázané látky, ale trest je mu snížen na minimum díky nějakému absurdnímu vysvětlení. Do čela žebříčku se prodral italský tenista Jannik Sinner. Aktuální světová jednička září nejen na hřišti, ale i v zákulisí. Loni v březnu byl dvakrát pozitivně testován na anabolický steroid. Jak se mu do krve dostal? Jeho fyzioterapeut si prý postříkal prsty sprejem obsahujícím zmíněnou látku a ta se pak při masáži prostřednictvím drobné ranky na tenistově nevinném těle dostala do krevního oběhu. Taková smůla! Proč používá

„Místo, kde se zastavil čas“, „druhý domov“ nebo „kultovní hospoda“, lze se dočíst v novinových článcích informujících o nejspíš nezvratném konci dejvické nádražky. Reportéři vyrazili takříkajíc přímo do terénu, aby svým čtenářům přinesli smutnou zprávu o mizejícím světě. V textech se opakuje známá romantická idea o společenství, kde člověk člověku je stále ještě bratrem, a čtení vyvolává neodvratitelný pocit, že starý dobrý svět je postupně nahrazován novým, sterilním. Ačkoli tyto světy na první pohled působí jako protějšky, něco přece jen sdílejí. V obou hraje důležitou roli nostalgie: ten starý ji má přímo v erbu, ale ani novému světu není nostalgický

Strip