V minulém týdnu kulturní obec nezahnívala. Například v Praze otevřeli v Holešovicích 70 % prostorů nové veliké galerie DOX, která by jednou mohla mít atmosféru, význam a živost jako londýnská Tate Modern. Rozdíl je pouze v tom, že čilou Tate v Londýně platí stát, kdežto v našem hlavním městě stát investuje do rozvážně polomrtvého stavu Veletržního paláce, kde se propojování současného umění a společenského života nad jiné nedaří. Také jsme v živém přenosu mohli sledovat zkázu secesního Průmyslového paláce a plamenný (zbrklý; kýčovitý) boj novinářů týdeníku Respekt za jasné kontury pravdy (s. 19, 8; 12). Hlavní téma čísla se soustřeďuje na myšlení a aktivismus filmových dokumentů. Připravila ho Kamila Boháčková. V prvním plánu vás zve na Mezinárodní filmový festival dokumentárních filmů v Jihlavě, v plánech dalších pak přímo do záběrů. Doporučuji úvodní sugestivní text Lanceho Duerfahrda, evokaci pohybu proměnlivého režiséra v proměnlivém prostředí (s. 1). Rozdávaly se, to už tento týden, také státní ceny. Milan Kundera (loňský laureát Státní ceny za literaturu) a Ludvík Vaculík (letošní) už v ČR získali všechna hlavní ocenění, takže teď se budou soustředit už jen na to Nobelovo. Další ověnčené hlavy uvádíme na s. 13.
Přecitlivělé a zaostřené čtení!