Nejznámější stereotyp o Sudetech říká, že po vyhnání Němců nově příchozí obyvatelstvo k těmto regionům nic nepoutalo, což je hlavní důvod jejich kolapsu. Zapomíná se přitom nejen na roli, kterou v tom sehrál bývalý režim, ale i na propad, jenž přišel v devadesátých letech. Jaký sociální obsah se skrývá za zeměpisným pojmem Sudety?

Karina Hoření je členkou mezinárodního týmu, jenž zkoumá osidlování oblastí po odsunutém německém obyvatelstvu. V rozhovoru mluví o tom, co nám mohou předměty prozradit o minulosti, a rozporuje řadu stereotypů, které se k Sudetům vážou.

Vystudovaná zahradní architektka, spisovatelka a vizuální umělkyně, známá také pod jménem Efemér, svůj vztah k Sudetům zkoumá už deset let. Činí skrze otevřená setkání či slavnosti a tímto způsobem vytváří staronovou identitu kraje.

GHMP otevřela v prostorách Knihovny výstavu Umění aktivismu, která se poprvé v českém kontextu pokouší komplexně uchopit problematiku aktivistického umění. Je však možné je vystavit a zachovat přitom jeho podstatu?

Krajní pravice má ve vztahu ke klimatické krizi nevalnou pověst: buď ji popírá, nebo ignoruje. Zvláště v posledních letech se ale ukazuje, že takové pojetí je zjednodušující a společně se sílícími dopady měnícího se klimatu se proměňuje i role, jakou klima hraje v imaginaci reakcionářských hnutí a stran.