V Česku vzniká nová vláda a my se můžeme jen děsit, v jakých ohledech to bude pro naši zemi znamenat průšvih. Je tu ale skupina lidí, jež má ještě větší důvod k obavám než my s českým občanstvím. Jde o válečné běžence z Ukrajiny, kteří u nás žijí s takzvanou dočasnou ochranou.

Výstava Tabula fracta v ústecké Galerii Hraničář přibližuje na konkrétních příkladech problematiku poválečné architektury a uměleckých děl ve veřejném prostoru. Reflektuje komplikovaný vztah veřejnosti k těmto objektům, jejich chátrání i otázku společenské odpovědnosti za péči o kolektivní paměť.

S americkou kulturní teoretičkou Sarah Juliet Lauro hovoříme o tom, jak se z okrajového folklórního jevu stal globální fenomén a jakou mají zombie spojitost s kolonialismem a kapitalismem. Došlo i na to, jakou roli hraje v současné popkultuře Netflix a proč bychom měli nemrtvým prokazovat úctu.

V knihách Bílí, ale ne tak docela a Sbohem, východní Evropo se dva severoameričtí autoři – Ivan Kalmar a Jacob Mikanowski – ve svých úvahách vracejí do střední Evropy, odkud pocházejí jejich předci. I když k tématu přistupují z odlišných perspektiv, oba tento prostor poměřují západními měřítky.

Novinářka a spisovatelka Alice Horáčková se ve své obsáhlé biografii manželů Václava a Kamily Bendových věnuje především disidentské etapě jejich životů. Přístupné a čtivě napsané knize bohužel chybí hlubší ponor do politického a filosofického myšlení protagonistů.