close search

literatura

Nebe „San Gabriela“

Olena Sťažkina/#18/2020
beletrie/literatura

Výzvy z jiných světů

Hemživý chaos okrajové tvorby H. P. Lovecrafta

Antonín Tesař/#18/2020
literatura

Rukověť cynického diagnostika – básnická redukce

Martin Lukáš/#18/2020
literatura

Muž bez talentu

Průkopník autobiografické mangy Jošiharu Cuge

Jan Bárta/#18/2020
literatura

Superhrdinové už svět nespasí

Komiksové revoluce v letošní Ceně Willa Eisnera

Lukáš Růžička/#18/2020
literatura

Když básně vznikají

Nad prvotinou Kateřiny Bartlové

Martin Lukáš/#18/2020
literatura

Komiks ti zlomí srdce – literární zápisník

Pavel Kořínek/#18/2020
literatura

Nebojte se bát!

Odpovědi na otázky, které máme strach si klást

Eleonóra Hamar/#18/2020
literatura

Hegel

Andrzej Sosnowski/#18/2020
báseň čísla/literatura

divadlo

Jevištní sochařina

Kalinkova pocta Gregoru Johannu Mendelovi

Anna Luňáková/#18/2020
divadlo

film

Neobyčejně obyčejný příběh

Oceňované belgické LGBT drama Lola

Martin Svoboda/#18/2020
film

umění

Kati Horna

Lucie Rosenfeldová,Marie Lukáčová/#18/2020
galerie/umění

Vymanit se ze zaběhnutých modelů

Bienále Ve věci umění jako příklad angažované instituce

Natálie Drtinová/#18/2020
umění

hudba

Mathrockový epos

Dlouhohrající debut skupiny Covet

Lukáš Pokorný/#18/2020
hudba

Necrocockovi s láskou – hudební zápisník

Viktor Palák/#18/2020
hudba

World music z Běloruska

Ivan Kirčuk a skupina Troica

Miroslav Tomek/#18/2020
hudba

společnost

Normalizačními postupy proti ochráncům klimatu – ultimátum

Šarlota Podhorská/#18/2020
odpor/společnost

Konec monarchie?

Král na útěku, republika v nedohlednu

Jakub Horňáček/#18/2020
odpor/společnost

Žižekův Hegel a Hegelův Žižek

O jedné radikální filosofické rekonstrukci

Vojtěch Ondráček/#18/2020
společnost

Hegel a revoluce

Když byla německá filosofie na vrcholu

Milan Znoj/#18/2020
společnost

Přes Lenina k Hegelovi

Českoslovenští marxisté a nová forma socialistické modernity

Jiří Růžička/#18/2020
společnost

Třetí století života na konci dějin

Selhání ideologií a možnost nové politiky

Jakub Rákosník/#18/2020
společnost

par avion

Z běloruských médií vybral Miroslav Tomek

Miroslav Tomek/#18/2020
společnost/zahraničí

Pevnost běloruského šóguna

Blíží se konec vojenské diktatury Alexandra Lukašenka?

Max Ščur/#18/2020
společnost/zahraničí

Pubertu s TGM, regres s Dukou

Ondřej Slačálek/#18/2020
komentář/společnost

různé

Ekobuňka AVU: Vlastenecká klimaagitka

Natálie Drtinová/#18/2020
minirecenze/různé

Alberto Breccia, Norberto Buscaglia: Mýtus Cthulhu

Antonín Tesař/#18/2020
minirecenze/různé

minirecenze

#18/2020
minirecenze/různé

Všechno se stane dneska

Barbora Müllerová/#18/2020
poesie/různé

Naše doba vidí vše vyhroceněji

S Milanem Sobotkou o Hegelovi a výuce filosofie

Lukáš Rychetský,Matěj Metelec/#18/2020
rozhovor/různé

Chcíplý pes a krásný vrah

K Hegelově dialektice a vztahu obecnosti a jednotlivosti

Tereza Matějčková/#18/2020
esej/různé

Hledat zbraň a nenacházet ji

Nejmexičtější z románů Roberta Bolaña

Michal Špína/#18/2020
recenze čísla/různé

Eskalátor

Steve Bannon se čtyři roky po vítězné kampani Donalda Trumpa, jíž byl strůjcem, válí svržen v prachu. Na konci srpna přišla zpráva, že byl společně s dalšími zatčen a obviněn, že zpronevěřil peníze ze sbírky na podporu postavení slavné zdi na hranicích mezi USA a Mexikem. Hvězda nejznámějšího intelek­tuála hájícího americkou výlučnost ale již delší dobu pohasínala. Po roztržce s Trumpem, kvůli které musel v srpnu 2017 opustit Bílý dům, Bannon přesídlil do Bruselu, kde nabízel své služby evropským nacionalistům. A to bez valného úspěchu. Jedinou výjimku tvoří Dignitatis Humanae Institute, který díky protekcím ve Vatikánu získal do správy od

O tom, že zlo může mít banální tvář nenápadného úředníka, psala Hannah Arendtová v knize Eichmann v Jeruzalémě. Podobně banální podobu má zlo pravděpodobně i v případě červencové havárie japonského tankeru MV Wakashio, který ztroskotal na korálových útesech blízko ostrova Mauricius. Důvodem, proč loď zamířila tak blízko k pobřeží a následně způsobila obrovskou ekologickou škodu, prý byla snaha indického kapitána o připojení k internetu přes otevřenou wi­-fi hotelů na pobřeží. Za tuhle moderní závislost na datech zaplatí především místní korálové útesy, jakési pralesy oceánů, které jsou už tak v blízké budoucnosti odsouzeny k zániku. Ničí je totiž zvyšující se kyselost

Uprostřed nekončících bojů o výklad komunistického režimu se mi dostal do ruky vý­tisk Démona súhlasu od Dominika Tatarky, vyřazený ze Zemplínského muzea v Michalovcích. „Bol som pri tom, ako roľníka naháňali do družstva,“ píše tehdy ještě člen komunistické strany v textu oficiálně vydaném už roku 1956. „Ak nevstúpi do družstva, znemožnia ho. Bol som pri tom, no neozval som sa vtedy ani potom verejne na jeho obranu, na obranu proti zjavnému násiliu. Prečo? Stratil som súdnosť alebo ľudský cit? (…) Klamal som? Klamal – tak treba povedať.“ V šedesátých letech byl Démon súhlasu vydán ještě několikrát, v roce 1969 však

Strip