 
        
    V posledních letech se svoboda slova stala výrazným tématem konzervativní pravice. S filosofem jazyka Tomášem Koblížkem jsme mluvili o tom, jak k tomu došlo, o kořenech pojmu hate speech i důvodech, proč krajní pravice používá humor jako nástroj propagandy.

Co dělat, když se seznámíte s příjemnými lidmi, kteří vás pustí do svého soukromí, a po určitém čase zjistíte, že vaši hostitelé stojí na opačné straně politicko-ideologické barikády? Povolební příhodu ze severozápadních Čech lze chápat jako případovou studii ukazující cestu k zažehnání kulturních válek.

Představy o existenci a neměnnosti lidové kultury se dodnes podílejí na formování (nejen) národní identity. Nový folklór nehledá autenticitu v archivech, etnografické přesnosti či věrné nápodobě osvědčených vzorů, ale v kreativní spoluúčasti. Ta může mít často charakter postironie nebo nové upřímnosti.

Různé formy ironie se v průběhu let staly zásadní částí internetové kultury. Všudypřítomné ironické pomrkávání sice vyvolává i kritickou protireakci, ale obratu k autentické upřímnosti se nejspíš stejně nedočkáme. Ironie totiž stále patří k nejvýhodnějším komunikačním postupům.

 
        
    



Zjistěte, kde si můžete Ádvojku prohlédnout či koupit
mapa míst » 
			
Trápí vás, že vaše zaměstnání je zbytečné, nesmyslné, nebo dokonce škodlivé? Esej britského antropologa s anarchistickou minulostí hledá příčiny tohoto stále častějšího symptomu a táže se, jak je možné, že navzdory technologickému pokroku nejsou vyspělé státy schopny zajistit, aby jejich obyvatelstvo netrávilo v práci víc než tři až čtyři hodiny denně.
 
                            
