#22/2025
postironie
Mnozí ten pojem rádi používají, aby dali najevo, že jsou v obraze. Když se ale sejdou tři chytří lidé, snadno se může stát, že jej každý bude chápat trochu jinak. Jeden v něm spatřuje naprostý výsměch všemu, včetně samotné ironie. Druhý jej chápe jako cestu k větší upřímnosti, ovšem s vědomím jejích limitů. A třetí ho může považovat za způsob, jakým pod rouškou humoru pronikají do mainstreamu kontroverzní témata. V nové Ádvojce jsme se rozhodli prozkoumat termín postironie, který je už nějakou dobu v oběhu, ale zatím se mu u nás nikdo uceleně nevěnoval...
literatura
Debil, můj kámoš
Nebezpečné známosti pro 21. století
Pod postel
na mezi
Melancholie neviditelných břemen
Maršálkovy Zvěsti ze světa po žití
Pozor, citlivky!
Poznámky k úprimnosti a irónii v súčasnej próze
divadlo
Výbuch, který změnil svět
Projekt Manhattan v Divadle pod Palmovkou
film
Láska a revoluce
Jedna bitva za druhou Paula Thomase Andersona
Bez nutnosti překladu
O filmovém dramatu Slyšíš mě?
Make It Make It Don’t Fake It!
filmový zápisník
umění
Ztratit se ve vlastním odrazu
Jak vypadá postironická kritika současného umění
hudba
Omg wtf tralala
Autorský folklór v současné české a slovenské hudbě
Mezi memem a vyznáním
Hudba v době algoritmické pozornosti
Žít, smát se, milovat
Postironický obrat Earla Sweatshirta
společnost
Brát věci vážně se dnes nevyplácí
(Post)ironie jako komunikační taktika a kolorit doby
Svoboda slova je téma pro každého
S Tomášem Koblížkem o hate speech, dezinformacích a humoru
V kraji hořícího kamene
Proč se v Estonsku těží a spalují ropné břidlice?
Víc než jen trosky
O architektonickém průvodci Charkovem
Věčný návrat měšťáctví
Československo v letech 1956–1967
Je čas na pesimismus
Pustina našich vyhlídek v éře AI
Chvála autokorekce
Stručná historie sítí podle Yuvala Harariho
Atomový stát
ultimátum
Eskalátor
