Dovolte, abych před vašima všetečnýma očima přivítala na stránkách A2 dva nové pravidelné autory (s periodou 14 dní; pokud vše půjde podle plánu – o čemž je dobré vždy vesele pochybovat – v jednom čísle se nepotkají). Už ve vydání č. 41 uvedl prvním textem vlastní rubriku, nazvanou Veřejné osvětlení, Petr Fischer. Jde o autora, kterého jsme požádali o spolupráci z toho důvodu, že dávno píše tak, že patří na stránky A2 – nahlíží časové události očima člověka s filosofickým vzděláním, zájmem o současnou kulturu a zdravou nedůvěrou. Zatím vyšly dvě jeho lampy, třetí si přečtete v příštím čísle. V přítomném vydání začíná hudební zápisník Pavla Klusáka (s. 12). Jeho texty vám chceme nabízet, jelikož oborovou zvědavost, přehled a odvahu spojuje s ne vždy samozřejmými občanskými nároky a vtipem. Pevně, ba kamenně doufám, že vás obě rubriky budou těšit a vy se budete těšit na ně. – Anketa na našem webu tydenikA2.cz o Ceně Jindřicha Chalupeckého vypadá, alespoň ve chvíli, kdy vám píšu, podobně jako výsledek dnes už pradávných, ale stále neodvalitelných parlamentních voleb. Polovina z našich aktivních čtenářů porotě ceny důvěřuje, polovina váhá či se přímo vzpouzí komisařům a koncepci věřit, a to z různých důvodů. Jak dávno vědí čtenáři klasické literatury, lidské štěstí je všude stejné, zato neštěstí má nekonečné množství podob. Redakce děkuje za vaše názory a příspěvky do diskuse, na webu i jinde. Doufám, že vás šťastný i nešťastný lidský pohyb zachycený v této Ádvojce nějakým způsobem pohne. K setrvání pohledu a mysli doporučuji třeba závěrečné dvojverší básně na s. 5: „pomalu nebude/ cizokrajných žen“. Číslo 44 vzniklo ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha.
Pohnuté čtení!
Libuše Bělunková