divadelní instituce v nesnázích

Ministr kultury Václav Jehlička vyjednává s kolegy ve vládě o státním rozpočtu na příští rok. Míní prosadit alespoň zachování letošního objemu výdajů na kulturu. Zároveň připravuje škrty v příspěvkových organizacích ve svém resortu (viz rozhovor v A2 č. 31/2007). Největší instituce, jež cítí ohrožení, jsou divadelní: Státní opera Praha, Institut umění – Divadelní ústav a Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. O zatím vágních prohlášeních, co s nimi majitel stát zamýšlí, se naštěstí hodně a bohužel divoce píše. Požádali jsme představitele odborné veřejnosti o názor a o příklad ze zahraničí. Shodují se v jednom: když se věc uspěchá, bude zle. Texty k tématu najdete na stránkách divadla i společnosti, neboť tuto debatu považujeme za silně politickou záležitost. Při jejím promýšlení snad přijde vhod i druhá lekce z kulturní politiky (s. 22 a 23), jež se týká vlivu kultury na náš sociální život. – Rádi upozorňujeme na vydařený český debut: povídky Stanislava Berana a připomínáme další kulturní události: román Michela Houellebecqa Možnost ostrova, pražský koncert experimentátora Roba Mazurka či bratislavskou výstavu INSITA 2007. Esej čísla je věnován Dušanu Třeštíkovi.

Neohrožené čtení!

Libuše Bělunková