close search

literatura

Vranské marginálie – idiot dýchá

S.d.Ch./#10/2017
literatura

A kam že nás to vedete?

Bludné kruhy Boženy Správcové

Jakub Vaníček/#10/2017
literatura

Sama za celý sbor

Druhý díl vesmírné trilogie Ann Leckieové

Miloš Hroch/#10/2017
literatura

Umravněná posedlost

Reputace Juana Gabriela Vásqueze

Michal Špína/#10/2017
literatura

Jedí na ministerstvu školství psy? – literární zápisník

Petr A. Bílek/#10/2017
literatura

Literatura je kontaktní sport

S Juanem Gabrielem Vásquezem o Kolumbii, psaní a politice

Michal Špína/#10/2017
literatura

Kazatel 9, 11-17

#10/2017
báseň čísla/literatura

divadlo

Snídaně s Paulem Kleem

Pře rámovaná scénickým minimalismem

Tatiana Brederová/#10/2017
divadlo

film

Masky a tabu

Antonín Tesař/#10/2017
film

Run Rabbit Run

Anna Krejčířová/#10/2017
film

Jako z filmu je i o životě

Rozhovor s Tomášem Svobodou

Sylva Poláková/#10/2017
film

umění

Zviditelňovat rozmanitost

S Ericem Rosenzveigem o moci databází a podobách audiovize

Hana Nováková/#10/2017
rozhovor/umění

Bez názvu

Zbyněk Baladrán,Zuzana Jakalová/#10/2017
galerie/umění

Černá a bílá, nebo odstíny Šedé?

Petr Kubala/#10/2017
umění

Překreslit mapu

Martina Dobrovolná/#10/2017
umění

Umění platforem

Obrazy cirkulující a sdílené

Václav Janoščík/#10/2017
umění

hudba

Hlavně žádnou kritiku!

Jak se v Česku píše o klubové elektronické hudbě

Martin Zoul/#10/2017
hudba

Hra na hip hop – hudební zápisník

Benjamin Slavík/#10/2017
hudba

Zpátky ke kořenům?

Současné blues mezi nostalgií, komercí a alternativou

Martin Mejzr/#10/2017
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#10/2017
společnost

Komu patří univerzita?

Berlínští studenti se opět bouří

Tomáš Schejbal/#10/2017
společnost

Rychlík do nevědomí

Hlubinná psychologie na LSD podle Milana Hausnera

Lukáš Rychetský/#10/2017
společnost

Zítra jako včera

Sinofuturismus a přežívání v době umělé inteligence

Dustin Breitling/#10/2017
společnost

Kapitalismus platforem

Nová organizace ekonomických vztahů podle Nicka Srniceka

Kateřina Smejkalová/#10/2017
společnost

par avion

Z francouzského tisku vybral Tomáš Dufka

Tomáš Dufka/#10/2017
společnost

Ochrana hranic, nebo životů?

Italská prokuratura obviňuje zachránce uprchlíků

Jakub Horňáček/#10/2017
společnost

Děti vychovává vesnice

Lucie Jarkovská/#10/2017
komentář/společnost

různé

Fast train to subconsciousness

LSD Depth Psychology according to Milan Hausner

Lukáš Rychetský/#10/2017
english/různé

Vítěz ve znamení antipolitiky

Novým francouzským prezidentem bude Emmanuel Macron

Jakub Horňáček/#10/2017
různé

minirecenze

#10/2017
minirecenze/různé

Ohlasy a centony a procvičování

Petr Borkovec/#10/2017
poezie/různé

Božstva v procesu výstavby

O digitálních platformách a amerindiánském perspektivismu

Lukáš Likavčan/#10/2017
esej/různé

Sám proti sobě

Nové album Kendricka Lamara

Jan Šamánek/#10/2017
různé

Eskalátor

Podle nedávno zveřejněného výzkumu provedeného odborníky z Harvardu, který srovnává psychologické reakce lidí na osoby s odlišnou barvou pleti, je na tom Česká republika vůbec nejhůře z celé Evropy. Lze namítnout, že takto provedený výzkum nemusí ukazovat, jak moc jsou lidé otevření, ale spíše jak často se s osobami jiné barvy pleti setkávají. To by vysvětlovalo, že velmi pozitivní hodnocení v průzkumu získaly země, jako je Británie nebo Švédsko. Zdá se však, že homogenizace a uzavření se české společnosti během minulého století vykonaly své, protože zmíněný průzkum bohužel zapadá do série dalších zpráv, které řadí Čechy k jednoznačně nejrasističtějším a nejvíce euroskeptickým národům. Budoucí francouzský prezident Emmanuel Macron

Egon Bondy se už deset let povaluje s cigaretou ve věčných lovištích, ale jeho duch tenhle svět ne a ne opustit. Prudí pořád. Když si studentka Konzervatoře Brno Pavla Limmlová na recitační soutěž Poděbradské dny poezie vybrala báseň tohoto inspirativního autora, asi ani netušila, jaký poprask způsobí. Ale protože už je zase populární stavět ploty na hranicích, nadešel patrně čas, abychom oprášili i cenzuru. Takové „omrdávání“ nebo „prdel“ totiž může dle paragrafu 217 trestního zákona ohrožovat výchovu mládeže, jak aspoň tvrdí ředitel konzervatoře Pavel Maňásek, který rozehrál vskutku pimprlové divadlo a pedagožce, která studentku na soutěž připravovala, zaslal vytýkací dopis: „Pravidla jste porušila tím,

Presvedčenie, že skautský kroj a podkolienky s nápisom „Good night white pride“ nejdú k sebe, je jednou z hlavných liniek kritiky ikonickej fotky z brnenských prvomájových antifašistických akcií. Rozsiahly dialóg, ktorý vyvolala fotografia zdieľaná celosvetovo (mimo iné v médiách ako napríklad BBC, CNN, The Guardian, The New York Times, Der Spiegel a mnoho ďalších), volá po boji proti násiliu a fašizujúcej sa spoločnosti na základe vytvorenia akejsi ikony. Nejde však o vytvorenie hviezdy a idolu. Odpor proti fašizmu nie je záležitosťou odvážnych jednotlivcov, ale množstva ľudí a ich práce. Vyjadriť svoj nesúhlas by malo byť bezpečné bez ohľadu na najrôznejšie sociálne skupiny a bez dohadovania sa o tom, čo je a čo nie je

Strip