splatterpunk

„Žádné slzy, prosím. Je to mrhání kvalitním utrpením,“ doporučuje ikonická postava hororového subžánru splatterpunk, vůdce dekadentních sado­-maso pekelníků ve filmu Hellraiser. Utrpení – pokud možno bez zbytečné lítosti – ordinujeme čtenářům také v tomto čísle Ádvojky. Zaměřujeme se na nechvalně známou odnož hororu, která si v osmdesátých letech předsevzala, že přinese „trýznivý vhled do našeho zvráceného a nablýskaného 20. století“. Ve skutečnosti ve splatterpunkových prózách a filmech jde spíš o líčení extrémních poloh tělesnosti, jež na jedné straně sklouzává k surreálné grotesknosti a na druhé k hrubozrnnému naturalismu. Dočtete se o lidožravých čarodějnicích, ženách proměněných v objekty krutých her, rakovinových nádorech se zálibou v kinematografii nebo přerostlých tasemnicích zmutovaných přílišnou konzumací kokainu. Mnoho splatterpunkových titulů je přiznaně zbytnělý brak, někteří autoři nicméně na tomto základu dokázali vystavět osobitou poetiku nebo i společenský komentář. Takové tvůrce vám chceme představit především. Věnujeme se spisovatelům Jacku Ketchumovi a Clivu Barkerovi, ale i mistrům francouzského filmového hororu Alexandru Ajovi a Pascalu Laugierovi. Speciální kulinářský bonus pro kanibaly pak přináší úryvek z klasického splatterpunkového románu Sukuby, z něhož se dozvíte recept na morkovou pomazánku a doslechnete se o specialitách, jakou je děložní chléb. Tohle číslo čtěte s nabroušenou břitvou.