#4/2026
dykes: sapfická kultura
Termínem „ženská maskulinita“ pojmenoval teoretik Jack Halberstam mužské projevy lidí, jimž společenská norma maskulinitu nepřipisuje, či přímo odpírá a zakazuje. Čím to je, že na rozdíl od mužských projevů feminity – ať už v gay komunitě, nebo mezi cis hetero muži – zůstává ženská maskulinita, opomíjená jak popkulturou, tak akademickou reflexí. Jak to, že známe drag queens, ale ne drag kings?
literatura
Krádež století
Sapfické dějiny literatury
Mezi řádky a po okrajích
Queer literatura, která se nepodřizuje mainstreamu
Maličkosti, které zraňují
Radclyffe Hall aneb Kdo se bojí Studny osamění?
Z kolika snů je složena Alžběta?
Identita a fikce v románu Milady Součkové
Odchod je nalezení jiného místa
Druhá sbírka Petyi Stach
Labyrintem imaginace
Samota a monstra v novém komiksu o Oskaru Edovi
divadlo
Renesance v malém měřítku
Inscenace mladých loutkářských souborů
film
Nevejdeš dvakrát do téže rodiny
Vztahy a prázdnota v novince Jima Jarmusche
umění
hudba
Dělnice popu
Emancipační příběhy hudebnic podle Pavla Klusáka
Skončí sranda studentská
Taneční jako rituál dospívání
společnost
Nežne ma ostrapuješ
O trans* feminite a maskulinite
Maskulinita bez cis mužů
Aktualizace Halberstamovy „ženské maskulinity“
Selhání jako strategie odporu
S Jackem Halberstamem o trans identitě a potřebě spolupráce
Skejtový urbanismus
Co nám skateboarding říká o městské krajině?
Je Werther ikona, anebo cringe?
Úvahy nad možnostmi nového romantismu
Eskalátor
