Dario Argento

Nápad udělat tematické číslo o Dariu Argentovi jsme dostali společně s hudebním publicistou Milošem Hrochem na loňské Letní filmové škole (další téma, také italské, které jsme tam vymysleli, zní Pizza, tak doufejme, že na něj brzy dojde). Miloš chtěl psát hlavně o hudbě v Argentových filmech, zvláště o progrockové skupině Goblin, která vytvořila ikonické melodie ke snímkům Suspiria nebo Temnota. Při přípravě textů se ale postupně ukázalo, že problematika hudby a zvuku bude svým způsobem tématu dominovat. Práci se soundtrackem se ve svém příspěvku věnuje i odborník na italskou kinematografii Jan Švábenický (jemuž mimochodem právě vychází kniha o italském westernu), zvukové efekty jsou hlavním motivem filmu Berberian Sound Studio, o němž v souvislosti s Argentem píše Anna Krejčířová, a úzkého propojení Argentovy práce s hudbou se dotkl i Tomáš Stejskal, jenž popisuje, jak ve snímcích italského režiséra různé umělecké artefakty v lidech vyvolávají vražedné pudy. Jana Patočková se pak zabývá nedávno vydanou autobiografií režisérovy dcery, herečky a režisérky Asie Argento, která v knize mimo jiné popisuje své leckdy hororové dětství. Aktuální číslo doporučuji číst uprostřed noci ve strašidelném domě a samozřejmě za poslechu italského progrocku, drásavých ženských vokálů Ennia Morriconeho nebo aspoň zvuku melounů porcovaných řeznickým sekáčkem.