#3/2026
LARP
Donedávna platilo, že kdo sám nelarpuje, kouká na larpy skrz prsty – a možná je tomu tak i dnes. Ačkoli se hranice mezi „machry“ a „šprty“ s popularizací nerdské subkultury v posledních dvou dekádách stala výrazně prostupnější, nedá se říct, že by se rozplynula docela. Možná ji však snáze překračují principy než lidé. To ostatně dokazují i některé texty, na něž narazíte v tomto čísle: LARP (z anglického Live Action Role Play), nebo přinejmenším uvažování o něm, může přesahovat například do divadla, vojenského reenactmentu nebo do politiky.
literatura
Měňavkovitej, neposednej
Básnická kniha Mistr Pavla Novotného
Zachránit aspoň psy
Román Sympatie Rodriga Blanca Calderóna
Balounova bašta
literární zápisník
Zrcadlo blbosti a smíchu
Eseje o díle Jaroslava Haška
Cítím, až praskám
Egocentrický neklid Jakuba Fráni
Šalamounovo hovno a Fantasima
Revoluční román Daria Ferrariho
divadlo
Hrát s někým, ne pro někoho
O podobnostech a rozdílech LARPu a divadla
film
Najít cestu ven
Archeologie emocí ve filmu Hamnet
Nízkotučná Milost
Politika a melancholie v novince Paola Sorrentina
umění
Vzbudit zájem o periferii
S Cristianem Mungiem o fotografii, paměti a východní Evropě
hudba
Staré kukačky vracejí úder
Master’s Hammer a Necrocock
Jak se smát konci světa
Třetí album Dry Cleaning
společnost
Když umírá symbolický řád
Slavoj Žižek v interregnu
Reenactoři nejsou materiál pro armádu
S Petrem Wohlmuthem o výzkumu vojenských reenactorů
K čemu jsou strany na světě?
O limitech nové třídní politiky
Svědectví citlivého rváče
Nad knihou Radka Wollmanna Krev Kruh Černá
Malý vypůjčený život
S Annou Urbanovou o její cestě k LARPu
Paměti vysloužilé nestvůry
Od Dračího doupěte k LARPu
Když život napodobuje hru
Larpování a politika
Steaky a volkswageny
ultimátum
Eskalátor
