knižní design

Před takřka sto lety se slavný americký typograf W. A. Dwiggins se svým bratrancem L. B. Siegfriedem v sérii fiktivních rozhovorů pustili do nakladatelů, kteří ignorují řemeslnou úroveň knih a k jejich vydávání se stavějí, jako by vyráběli mýdlo – chtějí prodat co nejvíce kusů a na produkci „zboží“ co nejvíce ušetřit. Při pohledu na knihkupecké pulty zjistíme, že pamflet z roku 1919 je stále aktuální. Vycházejí ovšem i krásné knihy – upozorňuje na ně především autor tématu Jaroslav Tvrdoň. Jako ukázkové nakladatelství, v němž se spojují kvality literární s kvalitami řemeslnými, představuje italské Adelphi, vedené Robertem Calassem, jehož esej o roli nakladatele v dnešním světě rovněž najdete v tomto čísle. Český tvůrce krásných knih a písem (jedním z jeho fontů je vytištěna i většina textů v A2), hudebník a typograf František Štorm, mluví mimo jiné o písmu, které žije svým vlastním životem, nebo o maniakálním zvuku dřevorytu, který připomíná metalové kartáče. A kdyby snad někdo pochyboval, zda mají v dnešním světě knihy ještě místo, přesvědčí ho významný esejista a knihovník Alberto Manguel. Ten tvrdí, že tištěná kniha na rozdíl od digitálního textu „přetrvává, i když je třeba z šestnáctého století, a zatímco ve fyzickém smyslu představuje minulost, v intelektuálním smyslu je současná“. Zůstaňme zatím u tohoto optimistického závěru.