#11/2026
íránská kultura
„Neboj se toho, kdo křičí, ale toho, kdo má sklopenou hlavu,“ praví jedno perské přísloví. Jak lze pojmenovat íránskou realitu oklikou, jak se dá obelstít všudypřítomná cenzura, aniž by si člověk příliš zadal s oficiálním jazykem, jak se píše „se sklopenou hlavou“, a přitom stále vzpurně? Na to hledá odpověď Ádvojka věnovaná íránské kultuře. Hlavní pozornost je upřena na beletrii, ale stranou nemohla zůstat íránská kinematografie, hudba a samozřejmě ani politika.
literatura
Holka-ranařka
Třetí básnická sbírka Radmily Petrović
Víc životů než kočka
Memoárový román Fedji Štukana
Devětsil, typografové a revoluce
Avantgarda ve věku masové reprodukovanosti
Slepé mapy vytěsněných slov
Současná íránská literatura
divadlo
Boj nikdy nekončí
Dvě pražské inscenace inspirované druhou světovou válkou
film
Margo nemá problém s dramedií
Rehabilitace „feel good“ vyprávění
Kino pod dohledem
Jak se točí v Íránu režimu navzdory
umění
hudba
Všude samí muži?
Diaspora íránských hudebních skladatelek
Mezi funaná a punkem
Scúru Fitchádu, hudební hybrid z lisabonského Jižního břehu
společnost
Militarizace, nebo kolaps?
O válce s Íránem a jeho budoucnosti
Pěkné místo
O nouzové kolonii Kamenka a jejích lidech
Beton a moře
Vyplatí se stavba podmořského tunelu mezi Německem a Dánskem?
Kdo smí být obětí?
Morální asymetrie a selhání Západu v otázce Gazy
Být až nelidsky trpělivý
Gardavského Anděl na hrotu meče
V pasti paralelní polis
Výjimečný stav Martina M. Šimečky
Eskalátor
